Sedmdesát let v boji proti přesile: Taktika izraelských stíhačů (1)

Letci s Davidovou hvězdou na křídlech si vydobyli respekt už za první arabsko-izraelské války v roce 1948, byť tehdy ještě létali na vrtulových spitfirech, mustanzích či aviích. Podobně jako samotné letouny přebírali z druhoválečných dob i taktické postupy – řada stíhačů se ostatně rekrutovala z jejích veteránů. 

Úspěšní od začátku

Skutečnou slávu si však židovští piloti získali až po přechodu na proudovou techniku v polovině 50. let. Prvními „turbínami“ ve výzbroji se staly francouzské letouny Dassault Ouragan. Výkonnostně zaostávaly za svým hlavním protějškem v podobě MiGu-15, ovšem lepší výcvik Izraelců hendikep vyrovnával.

Prvního vítězství dosáhl jeden z ouraganů 12. dubna 1956, kdy šel k zemi egyptský de Havilland Vampire. Za suezské krize v témže roce si ouragany připsaly na konto další čtyři „vampýry“ a dvakrát se střetly i s migy. Tentokrát souboje skončily poškozením izraelských letounů, ale oba se dokázaly vrátit na základny – právě kvalitní výcvik izraelských pilotů zabránil povrchněji připraveným Egypťanům využít lepších parametrů svých strojů.

Vládce Blízkého východu

Současně s ouragany používali stíhači i o něco modernější Mystére IVA od téhož výrobce. Jejich hvězdný okamžik přišel 30. října 1956, kdy se šest strojů dostalo do souboje s přesilou dvaceti „patnáctek“. Izraelci bez vlastních ztrát jeden mig sestřelili a několik poškodili. Následujícího dnes podstoupila dvojice mystére boj s dvojnásobným počtem vampyrů a během několika minut všechny zničila.

Dramatický výkonnostní nárůst znamenal příchod elegantních Mirage IIICJ začátkem 60. let. Ačkoliv šlo o letoun s omezeným doletem i nosností, který potřeboval dlouhou vzletovou dráhu, ve vzduchu se měnil na obratný stroj s příjemnou pilotáží dosahující dvojnásobku rychlosti zvuku. Po odladění dětských nemocí se z mirage stal vládce vzdušného prostoru Blízkého východu, jenž si měl za dvacet let služby v Izraeli připsat přes 300 sestřelů. 

Prevence nad zlato 

V lednu 1967 disponoval Izrael asi 300 stíhacími letouny v porovnání s 850 stíhačkami arabských států. Napětí se stupňovalo a bylo jen otázkou času, než se promění v regulérní válku. I přes sbližovací rozhovory se situace zhoršovala a v Tel Avivu se podle rčení „nejlepší obranou je útok“ rozhodli pro preventivní úder. Aby dosáhli maximálního účinku, zohlednili Izraelci kulturní zvyklosti nepřítele – k úderu na egyptská letiště mělo dojít krátce po úsvitu 5. června, kdy se muslimský personál modlí.

Pokračování: Sedmdesát let v boji proti přesile: Taktika izraelských stíhačů (2)

Vantoury, Mystére, Ouragany, Magistery, Super Mystére i Mirage III se vrhly do bleskového útoku na egyptská letiště, při němž zničily 32 stíhaček MiG-21 na zemi a těžce poškodily zařízení. Osmi pilotům nepřítele se podařilo odstartovat a sestřelit dva útočníky, ovšem všichni šli záhy v plamenech k zemi. Útok trval několik hodin a Izraelci vyřadili též odpalovací stanoviště protivzdušných raket SA-2 i další dvě desítky letounů MiG-19 a 21, které se přiřítily na pomoc z jihu. Protivníci, kteří nebyli přímo sestřeleni, museli nouzově přistát, neboť všechna letiště v doletu se nacházela v troskách. Egyptské stíhací letectvo přestalo existovat – z 340 strojů podlehly tři stovky izraelské palbě.