Ostuda železné lady: Nevydařený převrat v Rovníkové Guineji (2)

Neúspěšný pokus o převrat v Rovníkové Guineji z roku 2004 by mohl klidně zapadnout mezi mnoha dalšími podobnými akcemi, kterých Afrika zažila celou řadu. Tentokrát ale vše zásadně změnilo zapojení Marka Thatchera – syna proslulé britské premiérky
12.08.2021 - Richard Ehl


V roce 2004 byla v Zimbabwe a Rovníkové Guineji zadržena skupina žoldnéřů, kteří měli připravovat státní převrat. Většina z nich později skončila v nechvalně známé věznici Black Beach, která má pověst jednoho z nejhorších zařízení tohoto typu v Africe.

Předchozí část: Ostuda železné lady: Nevydařený převrat v Rovníkové Guineji (1)

S odstupem času se zdá, že převrat v Rovníkové Guineji nemohl uspět. Nigel Morgan, bývalý britský důstojník a přítel Simona Manna, totiž považoval akci za nemorální a vyzradil řadu naplánovaných detailů jihoafrické tajné službě. Zvěsti o verbování žoldnéřů z řad bývalého 32. praporu se donesly i k jednomu poradci prezidenta Mbasoga, který s předstihem několika měsíců varoval mimo jiné představitele Velké Británie a Spojených států amerických.

Tyto informace vypluly na povrch až později, stejně jako jména podnikatelů, kteří za pokusem o převrat stáli. Nejvíce pozornosti se logicky dostalo synovi bývalé britské premiérky Marku Thatcherovi, toho času pobývajícího v Jihoafrické republice.

Černá ovce rodiny

V roce 1953 se budoucí britské premiérce narodila dvojčata. Zatímco dcera Carol se může pochlubit bezproblémovou a klidnou kariérou novinářky, syn Mark Thatcher způsobil matce řadu nesnází. Prošel různými elitními internátními školami a v 80. letech se vrhl na dráhu obchodníka. Pracoval v různých oborech a bez zaváhání u toho využíval svého slavného příjmení. Pravděpodobně se také nechával uplácet, namočil se do lichvy a byl obviněn z daňových úniků. Mezinárodní pozdvižení způsobilo také, když se v roce 1982 zúčastnil automobilového závodu Paříž–Dakar a na několik dní se ztratil.

Kvůli svým nekalým obchodním aktivitám se často stěhoval a občas musel změnit adresu i nedobrovolně, když jej daná země označila za nežádoucího. Bydlel ve Spojených státech amerických, Švýcarsku, Monaku, Jižní Africe, Gibraltaru, na Barbadosu a ve Španělsku. Do příprav puče v Rovníkové Guineji měl investovat čtvrt milionu dolarů. Tamější policie si pro něj došla pět měsíců po zadržení Mannových mužů a vyslechl si obvinění z porušení protižoldnéřských zákonů, protože financoval leteckou přepravu a nutnou logistiku.

Thatcher tvrdil, že jeho peníze měly směřovat na humanitární činnost, ale další svědkové a obžalovaní potvrdili, že o všem dobře věděl. Sám Mann během svého druhého soudu v Rovníkové Guineji prohlásil, že Thatcher „nebyl jenom investor. Přidal se k nám a stal se částí managementu“.

Skandál bobtná

Byznysmen s kontroverzní pověstí nakonec ze skandálu vyšel relativně snadno, dost možná i kvůli svému původu. Podmíněný trest na čtyři roky a velká finanční pokuta určitě nešly srovnat s pobytem v Black Beach, který čekal na řadu žoldnéřů. Kromě toho jej posléze JAR označila za nežádoucí osobu a k velké ostudě své země i matky musel Mark Thatcher zase jednou zvednout kotvy a přesídlit do jiného státu.

TIP: Příběh Boba Denarda: Konec univerzálního válečníka

Prezident Mbasogo poté mohl ukázat i lidskou tvář a vedle výše zmíněné milosti pro zbývající žoldnéře se vyjádřil i na adresu Thatchera s tím, že spravedlnosti bylo učiněno zadost a nebude žádat jeho vydání. Diktátor vládne v Rovníkové Guineji nerušeně dodnes.

  • Zdroj textu
  • Zdroj fotografií

    Profimedia


Další články v sekci