Mezikontinentální rakety Atlas vs. R-7 (4): Která byla lepší?

Obě měly za úkol zabránit třetí světové válce a obě stály u kolébky nové rodiny mezikontinentálních raket – a dosáhly mnohem větší slávy v oblasti kosmických letů než jako zbraňové systémy
16.09.2016 - Tomáš Přibyl


Mezikontinentální rakety Atlas a R-7 byly plně poplatné době svého vzniku: důraz se kladl na co nejvyšší spolehlivost a velmi rychlé uvedení do provozu. Ovšem na operační záležitosti se nebral ohled; dnes mezikontinentální rakety využívají skladnější tuhá paliva – a umožňují odpal v řádu sekund od vyhlášení poplachu.

Seriál Mezikontinentální rakety Atlas vs. R-7

ATLAS D

  • Výška (včetně hlavice): 25,2 m
  • Hmotnost: 117,9 t
  • Motory (tah): pomocný 2× LR89 (734 kN), vernierový 2× LR101 (4,4 kN), 1× XLR-89 (670 kN).
  • Pohonné látky: kapalný kyslík a kerosen
  • Vyrobeno (všechny verze): přibližně 350 ks

Měření sil

Z krátkodobého hlediska byl rozhodně lepší Atlas, protože se dočkal více než stovky operačně nasazených kusů. Sovětský nosič se mohl i přes značnou spolehlivost a výkonnost pochlubit jen zlomkem tohoto množství a navíc byl kvůli dlouhé přípravě k odpalu pro vojenské účely zcela nevhodný. V dlouhodobém horizontu však vítězí R-7 a její nástupci. Avšak nikoliv jako zbraň, ale jako historicky nejpoužívanější kosmická raketa. Před pěti lety se dokonce dočkala nové rampy ve Francouzské Guyaně a letos na ni čeká další na novém ruském kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti.

R-7

  • Výška (včetně hlavice): 34 m
  • Hmotnost: 280 t
  • Motory: 4× RD-107 (814 kN), 1× RD-108 (745 kN)
  • Pohonné látky: kapalný kyslík a kerosen
  • Vyrobeno (všechny verze): přibližně 2 000 ks 

Nesmazatelně se zapsala do historie tím, že v roce 1957 vynesla první družici Sputnik, ve verzích s horním stupněm pak o čtyři roky později na oběžnou dráhu Gagarina a dodnes (krom jiného) dopravuje kosmonauty na Mezinárodní kosmickou stanici. Atlas sice také dosud létá do vesmíru, ale s původní raketou má společné jen jméno. Zmizel typický přetlakový trup či odhazovací motory a perličkou zůstává, že v prvním stupni dnes využívá motory RD-180, jež jsou vyráběné v Rusku.

  • Zdroj textu
    Válka REVUE SPECIÁL Jaderná válka
  • Zdroj fotografií
    Wikipedia

Další články v sekci