Zkrácená útočná puška AKS-74U: Zbraň ruských speciálních jednotek
Útočnou pušku AK-47 kalibru 7,62×39 mm jistě není nutno představovat a téměř stejně dobře je známa její modernější příbuzná AK-74 na střelivo ráže 5,45×39 mm. Poněkud méně veřejnost zná krátkou kompaktní variantu druhé zmíněné zbraně, jež nese označení AKS-74U a která byla zařazena do výzbroje v roce 1979. Nejde ale jen o prosté zkrácení původní AK-74, protože kratší hlaveň si vyžádala i posun kanálku pro odběr plynů z hlavně směrem vzad, kvůli čemuž bylo následně nutno přepracovat pístnici.
Větší tlak plynů na ústí kratší hlavně si vynutil instalování silnějšího tlumiče záblesku a v zájmu zvýšení stability střely vypálené z kratší hlavně se změnilo i drážkování. Stejně tak se muselo měnit i nastavení mířidel. Základní funkční mechanismus pušky však zůstává stejný a používají se do ní běžné zásobníky na 30 ran. Vedle speciálních jednotek se AKS-74U přiděluje i osádkám vozidel a zbraňových systémů, ženistům, vojenským policistům, strážným a jednotkám vnitřní bezpečnosti. Zkrátka všem, kterým by zbraň o „normální“ délce mohla zkomplikovat službu.
AKS-74U
- Ráže střeliva: 5,45×39 mm
- Kapacita zásobníku: 30 nábojů
- Délka s rozloženou opěrkou: 730 mm
- Délka se složenou opěrkou: 490 mm
- Délka hlavně: 206,5 mm
- Hmotnost prázdné zbraně: 2,485 kg
- Úsťová rychlost střely: 735 m/s
- Max. kadence: 700 ran/min.
- Efektivní dostřel: 500 m
Do výrobního programu zbrojovky ve městě Tula patří kromě základní podoby AKS-74U ještě tři modifikované verze, a to AKS-74UN a AKS-74UN2 vhodné k montáži nočních zaměřovačů a AKS-74UB, na jejíž ústí se dá nainstalovat tlumič hluku.
Lze však rovněž předpokládat, že v souladu se současnými trendy v ruské armádě se již vyrábí (popřípadě se brzy vyrábět bude) též komplexně zdokonalená úprava s univerzálními lištami Picatinny pro montování zaměřovačů, světlometů, rukojetí a dalšího příslušenství. Výhledově by AKS-74U mohla nahradit zkrácená karabina na bázi útočné pušky nové generace Kalašnikov AK- 12.
-
Zdroj textuVOJSKA - Specnaz
-
Zdroj fotografiíWikipedia