Úder do hlubokého týlu: Nasazení letadlových lodí za Velké války (2)

S prvními nesmělými pokusy o start letadel z paluby lodí začali Britové již v roce 1911, první „letadlové lodě“ ale vznikly až během 1. světové války. Plošiny pro vzlet stíhaček dostaly například některé britské křižníky. Z jednoho z nich odstartovala v srpnu 1917 stíhačka Sopwith Pup s poručíkem Bernardem Smartem za kniplem. Jeho cílem byl německý Zeppelin LZ 23. Poručík Smart zasáhl německou vzducholoď palbou svého kulometu nabitého zápalnou municí a záď zepelínu vzplála. Plameny se rychle rozšířily a L 23 havarovala v moři.

Předchozí část: Úder do hlubokého týlu: Nasazení letadlových lodí za Velké války (1)

Smart o sestřelu později uvedl: „Spatřil jsem objekt u přídě zepelínu, který jsem nejprve považoval za část padající látky, ale při opětovném pohledu jsem zjistil, že jde o muže sestupujícího dolů na padáku. Vyskočil jako jediný a jak se snášel dolů, zdálo se, že jsme spolu ve vesmíru úplně sami. Když jsem se naposledy ohlédl, abych se naposledy podíval na požár, vrak vzducholodě právě narazil do moře, pouze její špička byla stále neporušená.“ 

Němec, který ze zepelínu vyskočil, se později utopil. Smart se vrátil do blízkosti britské flotily, kde provedl nouzové přistání na hladinu, a vylovila jej posádka torpédoborce. 

Místo paluby ponton

Poptávka po stíhačkách schopných operovat daleko od pobřeží stále stoupala, což vedlo admiralitu k hledání dalších možností. V létě 1918 na námořní základně Felixstowe probíhaly intenzivní zkoušky vzletové plošiny posazené na pontonech, které za sebou vlekl torpédoborec, a to rychlostí až 34 uzlů (63 km/h). Odtud startoval stíhací Sopwith Camel, který za náběžné hrany drželi příslušníci pozemní obsluhy. Když dal pilot plný plyn, muži letoun pustili a ten doslova vystřelil do vzduchu.

Po dokončení testů došlo 10. srpna 1918 k bojovému nasazení v Severním moři. Z plošiny vlečené torpédoborcem Redoubt odstartoval camel pilotovaný poručíkem Culleyem a pustil se za zepelínem L 53. Dohnal jej a zahájil palbu, ale jeden kulomet se zasekl. Druhý ale fungoval bezvadně a vzducholoď se zřítila do moře u holandského ostrova Terschelling. Britský pilot pak odlétl do blízkosti torpédoborce a úspěšně přistál na hladinu, odkud jej námořníci vylovili.

Furious pluje do války

Na jaře 1918 už byla letadlová loď Furious konečně připravená k akci a od května hlídkovala v Severním moři. Její výzbroj tvořily stíhačky Sopwith Camel v námořní úpravě Ship Camel. Během 19. června se v blízkosti plavidla objevil německý plovákový letoun a na loď zaútočil.

Pilot camelu Jack McCleery o tom později napsal: „Další dva Hunové se k lodi přiblížili ve 12.15. Jeden odhodil bomby z výšky 3 000 stop (asi 915 m – pozn. red.) a všechny dopadly do 30 metrů od našeho pravoboku. Poručík Heath z Cranwellu vystartoval a jeden nepřátelský letoun donutil k nouzovému přistání. Sám schytal střelu do svého chladiče. Byl to krásný stroj. Připluli jsme asi 20 metrů od něho a vzali na palubu jeho osádku. Stroj musel být potopen palbou z děla, protože jsme dostali rozkaz, abychom co nejrychleji vypluli směrem na sever. Ten druhý Hun unikl v pořádku.“

Nad domov zepelínů

Německé námořní letadlo sestřelené poručíkem Grahamem Heathem byl německý plovákový Friedrichshafen FF.49C. Furious dosud plnila jen defenzivní úkoly při obraně Británie, velitelům námořnictva ale bylo jasné, že skýtá i dosud netušené možnosti přenést boj hluboko do týlu nepřítele. Německé vzducholodě pravidelně útočily proti cílům v Británii, a přestože jejich vojenský význam zůstával sporný, měly silný psychologický účinek.

TIP: Letadlová loď Graf Zeppelin: Osudem stíhané plavidlo

Hangáry zepelínů se během války staly terčem několika britských náletů, ale v roce 1918 se nacházely daleko za hranicí doletu bombardérů z pozemních základen. Na jaře padlo rozhodnutí použít k útoku na jednu z nich Furious a její camely. Výcvik pro tuto akci probíhal na letišti v Turnhouse, kde byly na trávě vyznačeny obrysy budov v cílovém Tondernu a na tomto polygonu piloti stíhaček vyzbrojených pumami trénovali bombardování. První termín útoku stanovený na 29. června nevyšel, protože panovalo špatné počasí, a tak se letadlová loď vrátila na základnu.

Pokračování v pátek 28. ledna