Úder do hlubokého týlu: Nasazení letadlových lodí za Velké války (1)

Jako první se možností nasazení letounů z paluby plavidla zabýval patrně Francouz Clément Ader, jenž ve své knize L’Aviation Militaire z roku 1909 popsal představu lodě vybavené plošinou pro vzlet a přistání. Hangáry v podpalubí pak měly ukrývat letouny se sklopnými křídly, které by se nahoru transportovaly výtahem. K realizaci takové lodě sice bylo ještě daleko, ale hned příštího roku proběhly v USA první praktické pokusy.

Nesmělé krůčky

Kapitán amerického námořnictva Washington Chambers tam dostal k dispozici lehký křižník Birmingham, na němž nechal vybudovat dřevěnou plošinu s rozměry 25 × 7 metrů. Dne 14. listopadu 1910 z ní odstartoval – za řízením letounu Curtiss Pusher vybaveným klasickým kolovým podvozkem – Eugene Ely. Stroj se po startu propadl o deset metrů, a dokonce se koly a vrtulí dotkl hladiny, Ely naštěstí řízení zvládl a po čtyřech kilometrech letu přistál na pobřeží.

Stejný pilot pak 18. ledna 1911 přistál jako první na palubě pancéřového křižníku Pennsylvania. Délku dojezdu zkrátilo 22 lan napnutých přes palubu, na jejichž koncích byly upevněny pytle s pískem o váze 23 kg. Elyho letoun nesl pod trupem tři páry háků, které se za provazy zachytily a letoun zastavily. Vše fungovalo na výbornou a curtissse zastavil po pouhých devíti metrech. Tento systém brždění se v podstatě používá dodnes.

Lodě Jeho Veličenstva

V Británii začaly podobné pokusy ve stejném roce. Z iniciativy poručíka Charlese Samsona byla na přídi bitevní lodě Africa zbudována šikmá, k hladině se svažující vzletová dráha, ze které Samson 10. ledna 1912 odstartoval za řízením Shortu S.27.

Po vypuknutí Velké války námořnictvo hledalo plavidla nesoucí letouny pro dálkový průzkum, a tak se ještě v průběhu roku 1914 začalo s přestavbou lodí Empress, Engadine, Riviera a Campania. Ty disponovaly palubou pro starty pozemních letounů a jeřáby pro zvedání plovákových letounů z hladiny. S přistáními přímo na lodi se ještě nepočítalo.

Zepelíny na mušce

Z jednoho takovéhoto plavidla 2. srpna 1916 vzlétl Bristol Scout a pomocí zápalných šipek napadl nad Severním mořem německou vzducholoď. Vzdušný koráb ale nakonec unikl a pilot přistál na hladině vedle mateřského nosiče, odkud jej námořníci vylovili. Tato plavidla měla jasné nevýhody, proto začala o rok později vznikat první skutečná letadlová loď – Furious. Plošiny pro vzlet stíhaček mezitím dostaly také některé britské křižníky včetně Yarmouthu.

Pokračování: Úder do hlubokého týlu: Nasazení letadlových lodí za Velké války (2)

Ten se 21. srpna 1917 účastnil akce, během níž lodě Jeho Veličenstva kladly miny v Severním moři. V oblasti ale operovala i německá vzducholoď L 23, proti níž z paluby Yarmouthu odstartovala stíhačka Sopwith Pup s poručíkem Bernardem Smartem za kniplem. Brzy se mu podařilo vystoupat do výšky 2 700 metrů, odkud na prchající zepelín zaútočil.