Curtiss H‑75A: Stíhačka, na které létali i českoslovenští piloti ve Francii

S čs. letectvím je za druhé světové války významněji spojeno pouze několik letadel americké konstrukce. Ze stíhaček jde především o Curtiss H‑75A. Naši letci se s tímto strojem setkali během své služby ve francouzské Armée de l'Air na přelomu let 1939 a 1940. Během německé ofenzivy na jaře 1940 v jeho kabinách dosáhli nemalých úspěchů v bojích proti přesile Luftwaffe. Vývoj zahájil konstrukční tým firmy Curtiss v roce 1934.

Nový typ dostal podobu jednomotorového jednomístného samonosného dolnoplošníku s celokovovou konstrukcí, krytou kabinou a zatahovacím podvozkem. Prototyp vzlétl v dubnu 1935 a po četných úpravách se dostal do sé‑ riové výroby. Pro USAAC bylo v letech 1937–1939 vyrobeno 213 letadel. Typ se široce exportoval, celkem v letech 1937–1941 Curtiss prodal do zahraničí 753 exemplářů různých verzí.

Curtiss H-75A1

• Rozpětí: 11,37 m
• Délka: 8,79 m
• Vzletová hmotnost: 2 680 kg
• Max. rychlost: 486,5 km/h
• Dostup: 9 700 m
• Dolet: 1 470 km
• Pohonná jednotka: 1× hvězdicový Pratt & Whitney R-1830 SCG Twin Wasp o 708 kW
• Výzbroj: 4× 7,5mm kulomet
• Osádka: 1 muž
• Uživatelé (všechny verze): Argentina, Brazílie, Čína, Finsko, Francie, Jihoafrická unie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Írán, Peru, Portugalsko, Thajsko, USA, Velká Británie

Dalších nejméně 25 strojů bylo v licenci postaveno (či sestaveno z Curtissem dodaných komponentů) v Argentině a Indii. Mateřská firma letouny zahraničním zákazníkům nabízela ve dvou základních provedeních. Početněji byly zastoupeny výkonnější varianty se zatahovacím podvozkem, poháněné motory Pratt & Whitney R‑1830 Twin‑ Wasp a Wright GR‑1820 Cyclone.

Většina z nich nesla tovární označení H‑75‑A. Právě tato provedení zakoupila jako H‑75A také Francie. Curtiss úspěšně vyvážel také stroje v jednodušší odleh‑ čené variantě s pevným podvozkem (Model 75H, 75M, 75N a 75O). Stroje jednoduššího provedení byly poháněny motory Wright GR‑1820 Cyclone.