Slavná hodina britských harrierů: Legendární letouny ve válce o Falklandy (5)

Dne 30. května 1982 uskutečnili Argentinci útok poslední zbývající podzvukovou střelou exocet, vypuštěnou z letounu Super Étendard. Ačkoliv střela lodě minula, piloti doprovodných skyhawků později tvrdili, že zasáhla Invincible – stejně jako pumy, které skyhawky při průletu shodily. O poškození letadlové lodě sice neexistují důkazy, mnozí lidé mu dodnes věří.

Torpédo proti letadlu

V následujících dnech vzdušné aktivity přerušovalo počasí. Piloti sea harrierů zaznamenali sestřel argentinského herculesu i jednu vlastní ztrátu. Od 5. června mohly britské letouny operovat z letiště poblíž San Carlos, takže dokázaly účinněji zasahovat do pozemních bojů. O tři dny později daggery a skyhawky naposledy zasáhly flotilu. Pumy poškodily výsadkové lodě Sir Galahad a Sir Tristram, prvně jmenované plavidlo vyhořelo a muselo být doraženo torpédem. Nálet skyhawků odrazily sea harriery, které zničily tři ze čtyř strojů.

Na zemi se schylovalo k závěrečnému střetu. Do 11. června se 2. výsadkový prapor přesunul do prostoru u Mount Kent. Odtud měli výsadkáři podporovat buď útok 3. výsadkového praporu na kopec Mount Longdon, nebo útok 45. komanda námořní pěchoty na postavení známé jako Dvě sestry. Obě zteče proběhly úspěšně.

Paragáni z 2. praporu se poté zakopali a čekali na rozkaz k útoku na hřeben Wireless Ridge. Plán počítal s maximálním využitím tmy. Během bitvy u Goose Green měl prapor nedostatečnou palebnou podporu, u Wireless Ridge však mohl využít dvě baterie děl ráže 105 mm, 16 minometů i palbu z lodí.

Protiútok utopený v krvi

Jakmile se setmělo, výsadkáři vyrazili. Situaci komplikovalo počasí, neboť mokrý sníh snižoval přesnost zaměřovacích zařízení. Dělostřelecká příprava začala 14. června v 00.15 a Argentinci urychleně vyklízeli pozice. Výsadkáři překonali minová pole a zlikvidovali desítky nepřátel, poté se však začala ozývat argentinská artilerie. Útok mohl pokračovat až po několika hodinách. Na mnoha místech parašutisté nacházeli spěšně opuštěné vybavení. Pokud narazili na bunkry, likvidovali je granáty. Velitelé usilovali o co nejrychlejší postup, aby se nepřítel nestihl stáhnout do hor.

Za rozbřesku zahájili Argentinci protiútok, který ale zanikl v palbě britského dělostřelectva, ručních zbraní a kulometů. K vytlačení nepřítele přispěly i další jednotky – skotská garda úspěšně bojovala s argentinskou námořní pěchotou v Tumbledown Mountains, Gurkhové se postupně dostali až na Mount William.

Dvojnásobné volby

Po odražení protiútoku spatřili příslušníci 2. praporu demoralizované Argentince, jak opouštějí svahy kolem Port Stanley, aby našli útočiště ve městě. Britské síly nyní měly zamířit k městu. Když se roty A, C a D ocitly poblíž, velitelství vydalo rozkaz zastavit palbu. Předsunuté jednotky totiž dorazily do Port Stanley už před pěti hodinami a zahnaly zbývající nepřátele. Po obsazení města výsadkáři stáhli argentinskou vlajku a nad Falklandami opět zavlál Union Jack. K vítězství napomohly i harriery útočící laserem naváděnými pumami, stejně jako muži z SAS a SBS, kteří napadli přístav.

TIP: Britští SAS: Koncepce legendární jednotky vznikla na nemocničním lůžku

Dobytí hlavního města se ukázalo jako rozhodující okamžik. Po kapitulaci posádky Port Stanley složili 14. června 1982 zbraně všichni argentinští vojáci na ostrovech. Válka skončila. Argentině přinesla porážku, ale i návrat k demokracii – vojenská vláda zanedlouho padla a nově zvolený prezident Raúl Alfonsín postavil generály před soud. Také v Británii se v roce 1983 konaly volby. Konzervativní strana premiérky Thatcherové s náskokem zvítězila před opozičními labouristy. Vítězný konflikt alespoň dočasně oživil nostalgii Britů po zašlé slávě a velikosti impéria…