Šachová partie o šifry: Spojenecký hon na německou Enigmu (1)

Protože se během první světové války mocnostem Dohody podařil průlom do německého šifrovacího systému, začali po skončení konfliktu kryptologové Výmarské republiky hledat nové cesty. Řešení se našlo v Holandsku, kde si vynálezce Hugo Koch v roce 1919 nechal patentovat přenosný šifrovací stroj. Patent koupil inženýr Arthur Scherbius, který se jej ve 20. letech neúspěšně pokoušel uvést na trh. Práva na výrobu později získaly německé firmy Heimsoth & Rinke and Konski & Kröger, které si obchodně vedly lépe, a vynález pod názvem Enigma prodávaly za katalogovou cenu 144 dolarů a poštovné.

Úkol pro geniální matematiky

Německé vojáky enigma nadchla a od roku 1930 pracovali na dalším zdokonalení. Systém spočíval v tom, že po zmáčknutí klávesy na klávesnici podobné psacímu stroji prošel signál vnitřním zařízením a rozsvítil žárovičku s úplně jiným znakem. Základem bylo, aby jednotlivé impulsy vedly co nejsložitější a neopakovatelnou cestou. K tomu sloužil válec (rotor) se šestadvaceti kontaktními body, které se pomocí pružinových kontaktů propojovaly s dalšími dvěma válci. V takovém systému možnosti permutací dosahovaly astronomických čísel.

Útok na enigmu jako první zahájili polští odborníci vedení Marianem Rejewským v prosinci 1932. Přestože s pomocí agentů a dešifrovacího stroje zvaného „bomba“ (protože tikal) dosáhli značných pokroků, 15. září 1938 Němci změnili metody s rozesíláním počátečních nastavení a Rejewského tým se vrátil prakticky na začátek. V srpnu 1939 Poláci výsledky své práce předali Britům, konkrétně zmobilizovaným šachovým velmistrům a nejlepším studentům univerzit v Cambridge a Oxfordu. Ti se pokoušeli enigmu prolomit několika způsoby, z nichž nejnadějněji se jevila konstrukce vlastní „bomby“, kterou se pokoušel vyrobit geniální matematik Alan Turing.

Kořist z nitra ponorky

Jeho tým už v lednu 1940 prolamoval šifry Wehrmachtu a Luftwaffe, nicméně do námořních kódů se nedostal, protože Kriegsmarine enigmu používala mnohem komplikovaněji. Brzy se ale Britům nabídla kořist, která práci dešifrantů posunula vpřed. Dne 12. května 1940 se totiž německá ponorka U-33 pokusila zaminovat základnu Firth of Clyde, jenže ji zachytily hydrofony minolovky Gleaner. Kapitán Hans-Wilhelm von Dresky věřil, že se potíží zbaví ponořením ke dnu, jenže dobře mířené hlubinné nálože jej vyvedly z omylu a poškozená ponorka se vyhoupla nad hladinu.

Dresky posádce nařídil opustit plavidlo, lodní inženýr člun za cenu vlastního života potopil a důstojníci – s ohledem na možný pozdější průzkum vraku nepřátelskými potápěči – pobrali válce z enigmy s úkolem, aby je co nejdál v moři zahodili. Studená voda ale způsobila, že většina mužů včetně Dreskyho zemřela na teplotní šok a záchrany se dočkalo jen sedmnáct trosečníků. U tří z nich se našly kódovací válce, což sice dešifrantům pomohlo, ale na rozluštění námořní enigmy to ještě nestačilo.

Commandos v akci

Opravdový, byť jen krátkodobý, průlom do německých šifer se nicméně Britům podařil již krátce nato. Dne 24. dubna narazil torpédoborec Griffin u norského pobřeží na německý hlídkový člun VP 2623 s nákladem torpéd a min. Posádka bývalého rybářského parníčku s ohledem na převáženou výbušnou zásilku boj odmítla a vzdala se. Radista sice šifrovací stroj s patřičnými materiály hodil do moře, jednu z brašen s tabulkami a šiframi ale Britové z vody vylovili, takže dešifranti s pomocí právě dokončené Turingovy „bomby“ přečetli všechny německé zprávy z posledních šesti dubnových dní.

Jenže už 1. května Kriegsmarine změnila nastavení válců, a tak mohlo vše začít nanovo. Na další průlom se čekalo deset měsíců, ale protože štěstí přeje připraveným, Britové se dočkali. V březnu 1941 totiž 500 commandos kontradmirála Louise Hamiltona přepadlo Němci okupované Lofotské ostrovy. Kromě toho, že zajali dvě stovky nepřátelských vojáků, vyhodili do povětří továrny na zpracování ryb a v přístavu potopili devět nákladních lodí, torpédoborec Somali zapálil a zahnal na mělčinu ozbrojený trawler Krebs.

Pokračování: Šachová partie o šifry: Spojenecký hon na německou enigmu (2)

Jeho kapitán Hans Kupfinger sice šifrovací stroj hodil do vody, jenže potom byl zabit. Posádka naskákala do moře a na hořící vrak se naopak nalodili tři odvážní britští důstojníci. A tam našli dost dokumentace na to, aby Turingova „bomba“ přečetla kompletní německý námořní radioprovoz za minulý měsíc.