S Wehrmachtem do Sudet: Okupace pohraničí německým pohledem (2)

Vřelé přijetí čekalo na území Československa například příslušníky německé 2. horské divize, která vznikla v roce 1938 z útvarů bývalé rakouské armády.

Předchozí část: S Wehrmachtem do Sudet: Okupace Sudet německým pohledem (1)

„Obyvatelé Vranovska nám připravili velkolepé přivítání. Mnoho jich také muselo uprchnout, avšak ti, co zůstali nebo se již stihli vrátit, ozdobili každý dům v ulici, přes cestu byly pověšeny nápisy ‚Sieg Heil!‘, ‚Willkommen die Befreier!‘ (Vítáme osvoboditele!), nebo ‚Wir danken unserem Führer!‘ (Děkujeme našemu vůdci), které se promíchávaly s nespočetnými vlajkami,“ popisoval příchod jednotek horského pluku 136 do Vranova nad Dyjí jeden z rakouských dobrovolníků, který se po anšlusu Rakouska přihlásil ke službě ve Wehrmachtu.

Dík jedinému muži: vůdci! 

Vzpomínky pokračují: „Vzduchem se nese zvuk zvonů, přátelský i vážný zároveň. Cesty lemují jásající lidé, kteří takto dávají najevo své štěstí z toho, že jsou svobodní. V jejich výrazech v těchto minutách štěstí je z jejich volání patrný dík jedinému muži: vůdci! (…) Je to vůbec možné, že lidský obličej může svým výrazem přinést tolik radosti?

Následně byly jednotky vstupující do města krátce pozdraveny zástupcem města. Dav lidí však zmlkl, když velitel praporu srdečně děkoval za přijetí. A zde muselo být všem jasné: nepřišli jsme sem jako dobyvatelé, ale jako osvoboditelé. Lid musí k lidu a krev ke krvi!“

Výpomoc místním

Příslušník 3. horské divize vzniklé rovněž z jednotek Bundesheeru po anšlusu Rakouska nám dává možnost nahlédnout do života vojáků a obyvatel ve dnech, které následovaly po vstupu Wehrmachtu na odstoupená území, v jeho případě pak konkrétně v okolí obce Strachotice na Znojemsku: „V krásné krajině při nádherném počasí utíkají týdny velmi rychle. Všichni naši lidé a všichni koně byli spravedlivě rozděleni k jednotlivým rolníkům a pomáhali se žněmi.

Rozdělovací důstojník to často neměl lehké, aby splnil přání všech. Když pak ale přišla nějaká stará paní a s pláčem prosila o pomoc, neboť všechny její děti musely uprchnout před českým terorem, pak se dlouho nerozmýšlel a už paní odcházela s jedním vojákem a koněm jako s kořistí na svoje pole. Naši lidé nebyli nikdy tak veselí jako v tento čas. Většinou to byli synové rolníků, kteří měli tuto práci v krvi.

Dokončení: S Wehrmachtem do Sudet: Okupace pohraničí německým pohledem (3)

A ačkoliv měli doma ještě spousty práce na polích, všichni byli rádi, že mohou pomoci bratrům v Sudetech. To je opravdové národní souručenství! Potom po vykonané práci vyráželi ven a jedli hrozny vína z nádherných vinic. Majitelé je stále žádali, aby se najedli jen dosyta, neboť jim bylo tisíckrát milejší, když mohli potěšit německé vojáky dobrými hrozny, než aby jim česká lůza pustošila zahrady. Pak byly prohlíženy různé bunkry a opevňovací objekty. Pohled na ně v nás všech vyvolával pocit škodolibé radosti. Kolik práce a peněz je v nich ukryto a teď je to vše nadarmo. Kolem ležely stovky rolí ostnatého drátu, protitankových překážek z železných nosníků byly tisíce."