S Wehrmachtem do Sudet: Okupace pohraničí německým pohledem (1)

V loňském roce jsme si připomněli smutné 80. výročí, které uplynulo od mnichovských událostí a zániku první republiky. Plánovité vyhrocení vojensko-politické situace v průběhu září 1938 korunoval Hitler laciným vítězstvím při jednání v Mnichově a následným vstupem jednotek německé armády na odstoupená území ČSR, kvapně vyklízená ustupující čs. armádou a jednotkami Stráže obrany státu. Německá euforie ze snadného zisku byla ve své době ohromná a především z propagandistických důvodů měli vojáci Wehrmachtu po návratu do domovských posádek v Německu sepisovat své vzpomínky. Ne všechny vzniklé texty se nakonec dočkaly vytištění, přesto lze ale najít v německé dobové literatuře velké množství esejí. Jejich kvalita a rozsah se velmi liší, jedno však mají společné – výstižně zachycují atmosféru říjnových dní roku 1938 v Sudetech.

K občerstvení pivo a chléb

Následující řádky přinášejí úryvky ze vzpomínkových textů, které se zabývají obsazením jižní části Československa – Šumavy a jižní Moravy. Nejinak to ale vypadalo i v dalších pohraničních oblastech odstoupených Německu. Nyní se tedy přenesme do šumavských hvozdů, kde 2. října 1938 vstoupili vojáci pěšího pluku 61 do městečka Volary, v té době však již nazývaného jen Wallern. Jeden z nich o tom napsal: „Za nepopsatelného jásotu obyvatelstva defilovaly jednotky na náměstí před velícím generálem VII. armádního sboru, generálem Ritter von Schobertem. Ve všem spěchu osazené vlajky a girlandy dávaly tomuto rolnickému a řemeslnickému městu dosud nevídaný obraz a také slavnostní veselý rámec. A další den také přinesl sváteční a slavnostní hodiny jak pro obyvatelstvo, tak pro jednotku. 

V těchto dnech vzniklo vzájemné pouto a obyvatelstvo bohatě obdarovalo jednotku srdcem i rukou. K občerstvení bylo nabízeno pivo i chléb. Pokud bude chtít někdo mluvit o dojemném poděkování při vstupu německých jednotek, pak musí mluvit o Volarech stejně jako o jiných místech v Sudetech. Obyvatelé nevěděli, co by z lásky k vojákům udělali dříve. Zda je obejmout, nebo zasypat květinami, kdyby mohli, tak by vzali pušku a výstroj, aby se lehčeji pochodovalo...“ 

Vzpomínky tankisty

V rámci obsazení Sudet nasadili Němci rovněž tři tankové divize a několik samostatných obrněných jednotek na úrovni pluku nebo oddílu. Do posledně jmenované kategorie patřil také I. oddíl tankového pluku 25, který v říjnu 1938 postupoval do jižních Čech jako jediná tanková jednotka v rámci takzvané Armádní skupiny se zvláštním určením. Na překročení hranic na začátku října a příjezd do Vyššího Brodu vzpomínali němečtí tankisté takto:

„Po krátkém nočním odpočinku začíná velký den překročení hranice. Jedeme přes ni u Horního Dvořiště, míjíme celní úřad a most před Rožmberkem odstřelený Čechy, který byl už místním obyvatelstvem provizorně opraven. Protože nemá dostatečnou nosnost, musí těžké tanky projet vedle vodou. Jedeme do nitra země, která byla ještě předevčírem pod cizí nadvládou.

Čechy byste utloukli čepicemi 

Nejsme ale první, kteří přicházejí. Vesnice před námi jsou od včerejška obsazeny německými jednotkami. Ale lidé nás také zdraví nekonečným máváním. Jsou opravdu šťastní, že jsme tady! Ve Vyšším Brodě, kde jsme večer zůstali, jsme to úplně pochopili. Češi tam do posledního okamžiku stříleli kolem a obyvatelstvo trpělo. ‚Zaplať Pán Bůh, že jste tady!‘ je slyšet všude. ‚Teď je už všechno dobré.‘ Hýčkáni a rozmazlováni zůstáváme ve Vyšším Brodě, do doby než přijde den obsazení poslední zóny, ‚den Krumlova‘. Obyvatelé nám povídali: ‚Jak jste silní a vybavení! Češi nám říkali, že máte v Německu všeho nedostatek, a teď se to obrátilo. Utloukli byste je čepicemi.‘ Další dny u našich dobrých Vyšebrodských by nám rychle utekly, kdyby nebylo nedočkavosti, až pojedeme dále. Uprchlíci z Krumlova vyprávěli věci, které v nás vyvolávaly touhu po boji a odplatě, neboť Češi to přehnali...“

Pokračování: S Wehrmachtem do Sudet: Okupace pohraničí německým pohledem (2)

Poslední souvětí je nutno chápat v souvislosti s poměrně těžkými boji, které svedl sudetoněmecký Freikorps s jednotkami SOS a čs. armády o Vyšší Brod a Český Krumlov. Tyto střety si vyžádaly ztráty na obou stranách, k útoku proti Českému Krumlovu nasadila čs. armáda dokonce tanky. Lze si dobře představit, že tyto zásahy proti ozbrojeným tlupám freikorpsu nacistická propaganda prezentovala jako masakrování bezbranného civilního obyvatelstva.