Proudová stíhací esa studené války: Charles Barbin DeBellevue (*1945)

Začátky kariéry stíhacího esa DeBellevuea nebyly příliš slibné. DeBellevue nejprve nezvládl zkoušky na USAF Academy, tak vystudoval univerzitu v Lafayette. Za studií se zapojil do programu pro záložní důstojníky a v roce 1968 vstoupil jako podporučík do letectva. Nepodařilo se mu však dokončit pilotní kurs a rozhodl se absolvovat výcvik pro navigátory.

Prošel tréninkem posádek letounů F-4 a ve funkci zbraňového operátora byl přidělen k 335. taktické stíhací peruti. V říjnu 1971 DeBellevuea převeleli k 555. taktické stíhací peruti a působil v kokpitu F-4D s pilotem Stevem Ritchiem z thajské základny v Udornu. Jejich phantom byl jako jeden z mála vybaven novým systémem APX80 „Combat Tree“, který umožňoval lokalizovat a identifi kovat migy i mimo vizuální dohled. Prvního sestřelu DeBellevue dosáhl 10. května 1972 při operaci Linebacker, kdy zničil jeden MiG-21 raketou AIM-7 Sparrow.

Další dva migy stejná osádka sestřelila 8. července na F-4E, DeBellevue skóroval opět pomocí AIM-7. Čtvrtý společný sestřel dvojice zaznamenala 28. srpna. Pro Ritchieho šlo o celkově pátý úspěch a stal se tak esem. DeBellevue svého pilota následoval mezi esa 9. září. Tentokrát letěl s kapitánem Johnem Maddenem a v F-4D zničili raketami AIM-9 Sidewinder dva MiG-19. Díky tomu se DeBellevue s 6 vítězstvími stal nejúspěšnějším esem USA ve Vietnamu.

Odlétal celkem 220 misí, jež trvaly 550 hodin. Po návratu do USA v listopadu 1972 konečně zvládl pilotní výcvik, poté létal s phantomem u 49. taktického stíhacího křídla. Později působil ve velitelských funkcích na Aljašce a v Japonsku, v roce 1998 odešel v hodnosti plukovníka do výslužby.