Proklatě nebezpečný apač: Bitevní vrtulník AH-64D Apache Longbow

Úspěch bitevních vrtulníků Bell UH-1 Iroquois ve vietnamské válce vedl USA v roce 1966 k zahájení vývoje nového stroje Lockheed AH-56 Cheyenne. Šlo o stroj schopný nést velké množství výzbroje a čelit sovětským obrněncům na případném evropském bojišti. V roce 1972 však armáda tento program zrušila ve prospěch vrtulníku, který byl menší, hbitější a lépe zajišťoval ochranu osádky.

Do finále soutěže na pokročilý útočný vrtulník postoupily firmy Hughes a Bell, přičemž prototyp YAH-64A první jmenované společnosti vzlétl 30. září 1975, o den později se vznesl prototyp Bellu. Armáda si nicméně vybrala Hughes a v roce 1981 pojmenovala nový stroj Apache. O dva roky později začala sériová produkce varianty AH-64A.

V akci

Bojové premiéry se apač dočkal v roce 1989 v Panamě a ve válce v Perském zálivu zničil stovky iráckých tanků. Současně se projevila i řada drobných nedostatků, na které výrobce (nyní již Boeing, který se spojil s firmou McDonnell Douglas, jež byla vlastníkem Hughese) zareagoval vývojem vylepšené verze B.

TIP: Obratný dravec s tlustou kůží: Ruský bitevní vrtulník Mil Mi-28

Ta dostala lepší rotor či navigační a komunikační systémy. Vyvrcholením evoluce je řada D s radarem Longbow nad hlavním rotorem. Ten využívá odražený radiolokační paprsek v pásmu milimetrových vln a umožňuje odpalování samonaváděcích střel Hellfire. Po účasti v mírových misích se AH-64D zapojil v roce 2001 do války v Afghánistánu, poté v Iráku a všude se osvědčil. Jeho kvality dokládá stále se rozrůstající počet zahraničních uživatelů.