Příběhy vojáků z polského tažení (3): Z polského letectva do RAF

V září 1939 zemřel v souboji pilot kapitán Mieczysław Medwecki. Polští stíhači se měli za Medweckého smrt pomstít během několika minut. V PZL P.11c, jenž souboj s Neubertem přežil, seděl zkušený kapitán Władysław Gnyś (1910–2000). Do letectva vstoupil roku 1931 a po pěti letech dosáhl takového mistrovství, že působil jako instruktor v dęblinské pilotní škole. 

Na jaře 1939 nadřízení ustanovili Gnyśe velitelem 121. stíhací eskadry tvořící součást obrany Krakova. Těsně před vypuknutím války se jednotka přesunula na záložní letiště Balice, odkud 1. září Gnyś vzlétl k úvodní misi. Po válce barvitě vzpomínal: „Přestože se mi podařilo palbě uniknout, věděl jsem, že nemám velkou šanci na přežití, neboť P.11 se sotva mohl měřit s lépe vyzbrojenými stukami. Mohl jsem spoléhat pouze na obratnost. Zaútočil jsem na jednoho protivníka a vystřílel do trupu téměř veškerou munici. Zasažený bombardér vyhnal motor na plné otáčky, aby vzápětí přešel do střemhlavého letu. Napadlo mě, že mě chce oklamat, a tak jsem mu odřízl ústupovou cestu a zaútočil znovu. Během zatáčky zavadil křídlem o stromy a roztříštil se o zem.“

TIP: Generálmajor Otmar Kučera: Squadron leader z Juliánova

Ve skutečnosti se těžce poškozený junkers dovlekl na základnu, avšak Gnyś ještě neřekl poslední slovo. Napadl totiž dvojici bombardérů Do 17E z KG 77 a palbou i manévry způsobil, že se německé stroje poblíž vesnice Żurada srazily.

Do konce září sestřelil Gnyś ještě He 111 a po porážce Polska uprchl do Francie. V kabině MS.406 dosáhl tří skupinových vítězství (He 111 a dva Do 17), další osudy ho zavály do RAF.

Postupně vystřídal několik perutí, v nichž létal na hurricanech i spitfirech, u 309. průzkumné peruti sedlal americký mustang. V létě 1944 se stal velitelem 317. polské stíhací perutě, ale záhy byl sestřelen flakem. Díky pomoci odbojářů uprchl ze zajatí a vrátil se ke svým. Po válce se usadil v Kanadě a v 80. letech navázal přátelství se svým někdejším soupeřem Frankem Neubertem.