Příběhy vojáků z polského tažení (1): Dobrovolně do Osvětimi

Šlechtická rodina budoucího odbojáře Witolda Pileckého (1901–1948) měla dlouhé zkušenosti s cizí nadvládou – narodil se v Karélii, kam carská vláda jeho vlastenecky smýšlející předky vystěhovala. Po obnovení nezávislosti Polska roku 1918 působil v partyzánských oddílech, poté se přidal ke kavalerii a bojoval s bolševiky. V dobách míru Pilecki absolvoval důstojnický kurs a v hodnosti podporučíka nastoupil k hulánskému pluku, po návratu do civilu se věnoval správě rodinného majetku.

Dobrovolně do Osvětimi

Koncem srpna 1939 ho armáda povolala coby velitele jízdní čety u 19. divize. Jednotka do 10. září téměř vykrvácela a přeživší se stáhli k rumunskému předmostí. Zde nadřízení četu začlenili do 41. divize, v níž Pilecki obdržel funkci zástupce velitele. Jeho mužům se podařilo zlikvidovat sedm tanků, sestřelit jeden letoun a dva zničit na zemi. Po vpádu rudoarmějců bojovala divize na dvou frontách a 22. září došlo k jejímu rozpuštění. Kapitulace zastihla Pileckého ve Varšavě.

Záhy se rozhodl využít partyzánských zkušeností a s někdejším velitelem 41. divize majorem Włodarkiewiczem založil Tajnou polskou armádu – jednu z prvních odbojových organizací v zemi. Následně se podílel na jejím rozšíření mimo metropoli a vyzbrojení. V létě 1940 představil Pilecki nadřízeným plán na infiltraci osvětimského koncentračního tábora – s cílem zjistit informace o chodu a zorganizovat mezi vězni odboj.

TIP: Napadeni ze dvou stran: Před 80 lety vtrhla armáda Sovětského svazu do Polska

Nechal se záměrně zatknout a v lágru šokovaně zjistil jeho pravý účel. Přes tyfus, zápal plic a přísný dozor posílal ven zprávy, jež se pro Spojence staly prvním svědectvím o zvěrstvech. V dubnu 1943 Pilecki z Osvětimi uprchl a přidal se ke zpravodajskému oddělení Zemské armády. Za varšavského povstání velel skupině bránící jedno z ohnisek odporu, po porážce strávil zbytek války v německém zajetí. Když Polsko ovládli komunisté, Pilecki coby agent exilové vlády shromažďoval důkazy o sovětských zločinech. Tajná policie ho však v květnu 1947 zatkla a skončil na popravišti, jeho hrob nebyl nikdy nalezen.