Poručík Martin James Monti: Proč americký Yankee přeběhl k SS (2)

V říjnu 1944 přistál poručík amerického armádního letectva Martin James Monti na letišti v Miláně a přeletěl tak na německou stranu fronty, aby se dal do služeb nacistů. Němci se nejprve snažili využít přeběhlíka v rozhlasovém vysílání určeném americkým vojákům. Aby jeho titul lépe zněl, vysílal pod jménem „kapitán Martin Wiethaupt“ – zkrátka Montiho „povýšili“ a nové příjmení bylo jménem jeho matky za svobodna. Vysílání zajišťovala Říšská rozhlasová společnost a mohli je slyšet jak američtí vojáci na evropských frontách, tak obyvatelé USA. Monti ve svých tirádách horoval pro to, aby Spojené státy bojovaly po boku Německa proti Sovětskému svazu, „skutečnému nepříteli světového míru“.

Předchozí část: Poručík Martin James Monti: Proč americký Yankee přeběhl k SS (1)

Ve stejné době a z téhož berlínského studia vysílala Mildred Gillarsová, Američanka z Portlandu. Ta toužila po kariéře divadelní herečky, ale doma se jí nepodařilo se prosadit, a proto se frustrovaná vydala do Evropy. V Německu krátce pracovala jako učitelka angličtiny a rozhlasová hlasatelka.

Po vstupu Spojených států do války se proslavila svou propagandistickou show Home Sweet Home (Domove, drahý domove). Režírovala své vysílání pro americké vojáky v Evropě, které trýznila vzpomínkami na domov a rodinu, a snažila se je lascivním způsobem přesvědčit, že bojují na špatné straně. Spojenečtí vojáci jí dali (kromě jiných nelichotivých jmen) přezdívku „Axis Sally“. Po válce byla zatčena, obviněna z vlastizrady a odsouzena k dlouholetému vězení.

Untersturmführer Monti 

Od samého počátku Gillarsová Montiho nenáviděla, považovala jej za podvodníka a odmítala pracovat, dokud u mikrofonu bude i on. Montiho instruktoři byli navíc evidentně zklamáni nedostatkem jeho talentu, neboť po několika vystoupeních ho z vysílání stáhli a nařídili mu psát propagandistické brožury určené pro zajaté americké vojáky.

V dubnu 1945, když hroutící se Německo potřebovalo každého, kdo unese pušku, dostal SS-Untersturmführer (poručík) Monti rozkaz, aby se připojil ke své jednotce na frontě v severní Itálii. Na počátku května se pak v uniformě důstojníka Waffen-SS vzdal vojákům 5. americké armády v Miláně.

Odsouzen a omilostněn

Během prvních výslechů se Montimu podařilo přesvědčit vyšetřovatele, že jediný důvod, proč ukradl letadlo a uletěl s ním, byl ten, že chtěl bojovat proti Němcům, ale bohužel byl sestřelen. Co se týkalo uniformy Waffen-SS, prohlásil, že mu ji dali italští partyzání, aby mu usnadnili cestu ke spojeneckým liniím. Jeho historka se však nakonec zhroutila a následovalo uvěznění ve vazbě vojenské zpravodajské jednotky.

V srpnu 1945 byl odsouzen za dezerci a krádež letounu k 15 letům nucených prací. V této fázi ještě prokurátoři nevěděli, jak to skutečně bylo s jeho přeběhnutím, ani o jeho propagandistické činnosti pro třetí říši. Na začátku února 1946 prominul prezident Harry Truman Montimu zbytek trestu. Podmínkou však bylo, že znovu vstoupí do armádního letectva jako vojín.

Monti pochopitelně souhlasil a během dvou let se vypracoval na seržanta. Mezitím ale vojenští zpravodajci v Německu našli důkazy Montiho činnosti pro nacistickou propagandu. Dne 1. listopadu 1947 zveřejnil jeho případ Washington Post a vojenské úřady Montiho zajistily, zatím však zůstal v uniformě. Dvacátého šestého ledna následujícího roku, jen pár minut poté, co jej uvolnili ze služby na Mitchellově letecké základně v New Yorku, jej zatkla FBI.

Veřejné přiznání

Soudní proces začal 19. ledna 1949 u okresního soudu v Brooklynu. Bylo dokonce povoláno několik svědků z Evropy, aby svědčili proti Montimu. Ten ale všechny překvapil, když přiznal vinu ve všech bodech obžaloby. Soudce Robert Alexander Inch odmítl přiznání bez dalších důkazů a požadoval, aby dva svědci potvrdili obvinění, nebo aby se sám obžalovaný přiznal na veřejném zasedání soudu. Monti tak ochotně učinil a dle New York Times na všechny otázky státního zástupce „rozvážně a kladně odpověděl“.

Soudce Inch se ještě zeptal obžalovaného, zda jednal dobrovolně, a jakmile Monti přitakal, opáčil soudce: „To mi stačí.“ Montiho obhájce pak zahájil dvacetiminutovou řeč, v níž žádal o shovívavost. Když se soudce Inch zeptal prokurátora, zda chce něco říci ohledně výše trestu, dostalo se mu odpovědi: „Budu se spoléhat na rozhodnutí soudu,“ poté jen Inchovi připomněl: „Tento muž udělal vše, co mohl, aby se dopustil zrady. Vyzkoušel všechny způsoby.“

Za mříže

Soudce vzápětí uložil odsouzenému trest ve výši 25 let odnětí svobody a pokutu 10 000 dolarů. Vězeňské stráže pak odvedly Montiho zpět do vazební věznice na Manhattanu, odkud putoval do vězení Leavenworth v Kansasu. V roce 1951 se Monti proti verdiktu odvolal, tvrdil mimo jiné, že nekonal s „protinárodním záměrem“, že jeho obhájce ho k přiznání přinutil a že byl souzen dvakrát za týž čin.

Soud toto odvolání zamítl a potvrdil rozsudek. V roce 1958 se Monti znovu odvolal, tentokrát to zkoušel s tím, že soud, který vyslovil rozsudek, nebyl místně příslušný. Soud odvolání opět zamítl, leč o dva roky později byl Monti nakonec propuštěn poté, co si odpykal 11 let z vyměřeného trestu. Vrátil se do Missouri, kde žil až do své smrti 11. září 2000. 

Blázen, nebo přesvědčený nacista? 

Před zahájením soudu Montiho vyšetřil tým psychiatrů z brooklynské nemocnice Kings County Hospital, který mu změřil nadprůměrné IQ 131. Lékaři také shledali, že je narcistický a nezralý s obsedantně-kompulzivními a paranoidními tendencemi, nicméně shodli se, že byl za své činy právně odpovědný.

TIP: Hitlerův muž Otto Skorzeny: Nacista, který se nechal zverbovat Mossadem

To vyvolává otázku: co přimělo bystrého a údajně příčetného mladého pilota USAAF, aby přeběhl na stranu nacistického Německa v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že jeho porážka je neodvratná? Možná že Montiho rozum obestřela pokřivená ideologie, nebo prostě sloužit nacismu bylo jeho dlouholetým snem, kterého se nemohl vzdát. Ať tak nebo tak, muž, který nevynechal jedinou příležitost, jak zradit svoji vlast, se stal jedním z nejznámějších amerických přeběhlíků druhé světové války.