Po stopách války: Na Benešovsku fungoval výcvikový prostor Waffen-SS

Důležitým nástrojem germanizace v protektorátu Čechy a Morava se stal zábor půdy. Okupanti za tím účelem využívali také bývalé čs. vojenské výcvikové tábory, které pro potřeby Wehrmachtu mnohonásobně územně rozšiřovali. Stranou ale nechtěly zůstat ani SS. Myšlenku na zřízení vlastního výcvikového prostoru v srdci Čech nadhodil říšský vůdce SS Heinrich Himmler již v roce 1939.

Po složitých přípravách došlo k definitivnímu rozhodnutí v listopadu 1941 a od března 1942 až do dubna 1944 bylo zabráno území od soutoku Vltavy a Sázavy na jih k Sedlčanům o rozloze 433,5 km2. Násilné vystěhování se dotklo 65 obcí a 144 osad s 30 986 českými obyvateli. Zbraně SS zde postupně zřídily školu pro dělostřelce, osádky útočných děl, ženisty a tankové granátníky, řadu střelnic a muničních skladišť, ale také vlastní hospodářské dvory i pobočky koncentračních táborů. Cvičiště se díky své výhodné poloze nedaleko Prahy stalo významnou výcvikovou a operační základnou. Intenzivní německá činnost se projevila značnou devastací opuštěných vesnic a její pozůstatky jsou patrné dodnes.

Okolím bývalé ženijní školy SS 

Nejvíce válečných pozůstatků lze nalézt v širším okolí soutoku Vltavy a Sázavy mezi obcemi Hradištko a Třebsín. Šlo o první vystěhovanou oblast, kde již od července 1942 fungovala ženijní škola SS. Pro její aktivity toto místo skýtalo příhodné podmínky – rozsáhlé lesy s úzkými a hlubokými roklemi se střídaly s poli, na soutoku řek se navíc nacházel naplaveninový terén.

U Brunšova a Pikovic také fungovalo speciální vodní cvičiště s přístavišti útočných člunů a skladišti. Při nízkém stavu hladiny Vltavy lze dodnes severně od Brunšova vidět jedno menší kotviště. Území od Hradištka až k vlastnímu soutoku sloužilo pro nácvik zemních a zákopových prací. Dnes je tam chatová kolonie, v níž lze při troše štěstí na soukromém pozemku spatřit cvičný betonový objekt nápadně připomínající srub čs. těžkého opevnění.

Pobočka koncentračního tábora

Naproti tomu volně přístupná je bývalá pistolová střelnice s mohutnou zdí s dvěma oblouky a ochrannými zemními valy v lese západně od vrchu Medník. Dostaneme se k ní pohodlně po pěšině, odbočíme-li asi 300 m za Hradištkem vpravo ze silnice na Pikovice. Smutnou kapitolou historie Hradištka je existence pracovně-výchovného tábora, později přeměněného v pobočku koncentračního tábora Flossenbürg. Areál tvořily dva dřevěné baráky pro celkem 500 osob a několik obslužných budov. Vše bylo obehnáno drátěným plotem s několika strážními věžemi.

Vězni – především Poláci, Francouzi, Rusové, Španělé a němečtí kriminálníci pracovali za tvrdých podmínek například v kamenolomu, na různých stavbách (jejich dílem je například dlážděná cesta vedoucí Hradištkem) a v závěru války na protitankových příkopech u Závisti a Třebsína. Tam také došlo mezi 9. a 11. dubnem 1945 k velkému masakru vězňů strážním oddílem SS. Odhady hovoří o 50 či dokonce 98 osobách zastřelených pod záminkou útěku na silnici za Závistí. Smutnou událost dnes připomíná nenápadný pomník v zatáčce před Hradištkem u vyústění cesty z lesa Na Chlumu na silnici č. 106.

Štěchovický archiv

Z vlastního tábora se dochovala betonová podezdívka oplocení, mezi chatami i několik betonových sloupků a v příkopech u silnice základy strážních věží. Dosud stojí také budova marodky využívaná dnes jako chata. Prohlédnout si můžete také místo spojené s takzvaným Frankovým archivem. Tehdejší neomezený vládce protektorátu K. H. Frank totiž nechal několik dní před koncem války ukrýt v blízkosti Hradištka různé citlivé dokumenty včetně spisů úřadu říšského protektora.

Na pracích se podíleli také příslušníci ženijní školy SS a v rokli Dušno, v blízkosti hráze Štěchovické přehrady, uložili do staré štoly 32 beden osobních písemností, jakož i materiálů gestapa a SS. Ty pak v únoru 1946 bez povolení čs. úřadů vyzvedla americká vojenská expedice, což způsobilo politickou aféru, načež Američané později dokumenty Československu vrátili. Štola je dnes sice zavalená, nicméně v okolí jsou ještě patrné zákopy budované vězni z Hradištka. 

Za bunkry k Úročnici 

Bezkonkurenčně nejvíce stop po výcvikové činnosti SS lze nalézt v oblasti ohraničené obcemi Týnec nad Sázávou–Dunávice–Úročnice–Chlístov–Bukovany. Zde se nacházely tři rozsáhlé bojové střelnice, takzvané Kampfbahnen, z celkových osmi. V členitém terénu využívaném pro součinnostní cvičení všech zbraní se dochovalo nejméně 33 železobetonových bunkrů – objektů pro obsluhu těchto střelnic.

Typologicky je lze rozlišit na velké strojovny pro motorické vlekání terčů (maket bojové techniky), pěchotní úkryty pro ruční ovládání malých pěchotních terčů a dělostřelecké pozorovatelny. Střelnice nebyly nikdy plně dokončeny a vybaveny, původně totiž Němci plánovali 46 objektů. Například dokončenější střelnice Kampfbahn IV začíná strojovnami východně od obce Úročnice. Kolem samotné obce je největší koncentrace jednoprůzorových pozorovatelen. Raritní je mezi nimi takzvaná generálská pozorovatelna vyšší odolnosti se dvěma průzory na svahu nad horním úročnickým rybníkem.

Nejmenší pěchotní úkryty se pak nacházejí v hůře přístupném terénu západně od Krusičan v zalesněném údolí místního potoka. Kampfbahn III začíná malými úkryty jižně od Podělus. Nejvíce objektů je koncentrováno východně od silnice Chleby–Dunávice. Za zmínku stojí dvě mohutné strojovny – jedna s vybetonovanými obvodovými stěnami a druhá dokončená u Nemanského rybníka, avšak částečně poškozená poválečnou likvidací munice. Celkově je v této lokalitě jen málo objektů snadno přístupných, po většinu roku jsou skryty hustou náletovou vegetací v lesích a polích nebo se nacházejí na soukromých pozemcích.

Pár tipů na závěr

Rozsáhlé území bývalého cvičiště samozřejmě nabízí mnohem více návštěvnických cílů. Zmiňme třeba pomník amerických letců sestřelených nad cvičištěm 19. dubna 1945 a následně brutálně zastřelených na zámku Konopiště. Ten lze nalézt přímo u silnice před parkovištěm konopišťského motocyklového muzea.

TIP: Leibstandarte SS Adolf Hitler: Kdo byli nejvěrnější pretoriáni nacistického vůdce

O cvičišti SS i sestřelených letcích také pojednává drobná expozice v Městském muzeu Sedlčany. Ve vojenském muzeu Lešany se zase nachází původní dřevěná ubikace mužstva školy tankových granátníků – dnes je v ní expozice spojovacího vojska. A třeba v lesíku Chářovická brda (mezi Dunávickým a Matenským rybníkem) jsou stále patrné polozasypané cvičné zákopy.