Ocelové pásy a kola místo kopyt koní: Přerod kavalerie v tanky (2)

Paralelně s prvotním vývojem obrněných sil během první světové výlky se objevily názorové proudy ohledně jejich další modernizace, které se přímo dotýkaly i jezdectva. Kavalerie stála před otázkou radikální transformace, neboť její místo začínaly zabírat právě motorizované jednotky. Jako druh vojska se musela situaci přizpůsobit a postupně přerodit na rychlé obrněné síly pro průzkum a nenadálé obchvaty.

Předchozí části: Ocelové pásy a kola místo kopyt koní: Přerod kavalerie v tanky (1)

Proto se v zemi galského kohouta rozvinulo několik tříd vozidel uzpůsobených speciálně pro potřeby kavalerie. Průzkumné obrněné vozy se označovaly zkratkou AMC (automitrailleuse de cavalerie), pancéřované automobily určené pro obdobnou činnost v rámci útvarů pěchoty i jezdectva dostaly označení AMD (automitrailleuse de découverte). A konečně průzkumná pásová vozidla (lehké tanky) se nazývala AMR neboli automitrailleuse de reconnaissance.

Nové divize

V roce 1923 se na manévrech v Bretani vedle jezdců poprvé objevily pásové a kolové stroje. Při vyhodnocování výsledků cvičení padl návrh vytvořit vyšší svazek vybavený vozidly: lehkou automobilní divizi. Snahy o zformování „motorizované kavalerie“ však opět narážely na odpor tradicionalistů a spor rozhodly až další manévry u Remeše o dva roky později.

Jezdecké a motorizované oddíly měly plnit podobné úkoly, přičemž provizorně sestavená automobilní skupina prokázala svou nadřazenost vůči 5. jízdní divizi – její stroje se v terénu ukázaly jako mnohem pohyblivější než vojáci v sedlech. Opatrní generálové nicméně rozhodli o postupném přechodu, a tak se motorizované oddíly měly vytvářet kolem jádra dosavadních jízdních útvarů. Docházelo jen k částečné náhradě zvířat stroji, čímž vznikaly nesourodé a nevyvážené svazky.

Lehká kavalerie

Obě složky se výrazně lišily svými zásobovacími požadavky i rychlostí postupu, přesto se smíšené divize v praxi uchytily a disponovaly jednou motorizovanou i dvěma jízdními brigádami. Ačkoliv se při cvičeních ukázalo, že koně jsou spíš přítěží, prošly tyto svazky dalším vývojem a začátkem druhé světové války měly podobu kombinované divize kavalerie s jednou jízdní brigádou a druhou motorizovanou.

Označovaly se jako DLC (division légère de cavalerie – divize lehké kavalerie) a jejich modernější brigáda spoléhala na 20 průzkumných tanků Renault AMR-33/35, tucet lehkých Hotchkissů H-35 a stejný počet obrněných aut Panhard 178. Ve střetech s plnohodnotnými tankovými divizemi Wehrmachtu, které koncentrovaly vyšší počty panzerů a opíraly se o spolupráci s ostatními druhy zbraní, se DLC na jaře 1940 příliš neosvědčily a utrpěly těžké ztráty.

Tanky? Jen pro pěchotu!

Také v USA zastánci klasické kavalerie tvrdili, že neúspěch jízdních oddílů v letech 1914–1918 byl jen výjimkou: statická zákopová válka se prý už nikdy nebude opakovat. Tito muži prohlašovali, že vojáci v sedlech budou mít v příštích konfliktech opět nezastupitelnou roli, a to i přes pokračující motorizaci ozbrojených sil strýčka Sama. K posouzení a zvážení role kavalerie vznikla Komise pro jízdu (Cavalry Board). Po dlouhých debatách dospěla k závěru, že rozsáhlé jízdní formace jsou pravděpodobně zastaralé, nicméně oddíly do velikosti pluku lze dle potřeby přiřazovat k pěchotním i obrněným útvarům zejména pro průzkumné účely.

TIP: V sedle proti kulometům: Soumrak kavalerie za Velké války

Generálové doporučení akceptovali a US Army tak ve 20. i 30. letech nadále provozovala polní jízdní jednotky. Zákon National Defense Act z roku 1920 dokonce zřídil novou pozici náčelníka kavalerie včetně nezbytného administrativního aparátu (Office of the Chief of Cavalry). K jeho pravomocem patřil dohled nad činností jezdectva, personální záležitosti, výcvik, vývoj výstroje a tvorba i implementace doktríny a taktiky. Poněkud archaická funkce zanikla teprve roku 1942.

Dokončení: Ocelové pásy a kola místo kopyt koní: Přerod kavalerie v tanky (3) (vychází v pátek 25. února)