Obrněný nezmar z východu: Nejpočetnější sovětský tank T-55 (3)

Prohlubující se studená válka vedla v polovině 50. let k zahájení testů, které měly ověřit schopnost tanku přežít blízkou explozi taktické jaderné zbraně. Výsledky byly bídné a inženýři začali hledat řešení, které dostalo podobu ochranné soupravy utěsňující korbu. Izolovala tankisty od rázové vlny a přetlak zamezoval pronikání radioaktivních částic do interiéru.

Přichází verze A

Zavedení této výbavy se časově shodovalo se snahami o další modernizaci „čtyřiapadesátky“. Zahrnovala instalaci výkonnějšího motoru V-55 i nové převodovky, díky nimž maximální rychlost stoupla na 50 km/h. Zásoba paliva vzrostla přidáním páru externích sudů na 960 litrů, takže se dojezd prodloužil z 500 na 700 km. Překonstruováním přední schránky na munici se zásoba granátů zvýšila na 43. Přibyl zadýmovací systém a z věže naopak zmizel kulomet DŠK.

Sovětská armáda inovovaný tank nadšeně přijala pod označením T-55. Ani jemu se nevyhnulo vylepšování – v roce 1963 vznikla verze T-55A s prostorem osádky obloženým olovem i plastem a o sedm let později se na poklop nabíječe vrátil protiletadlový DŠKM – coby reakce na rostoucí počty bitevních vrtulníků NATO. Výroba „pětapadesátky“ se v SSSR zastavila teprve v roce 1977, v Polsku běžela ještě o dva roky déle a v Československu se završila až roku 1982. Dodejme, že v 70. letech byla většina produkce určena na export, zatímco domácí armáda dostávala modernější typy.

Tanky v Maďarsku

Tanky řady T-54/55 se poprvé dočkaly nasazení na podzim 1956 při potlačování protikomunistického povstání v Maďarsku. Sověti při pouličních šarvátkách pozbyli několik obrněnců, které padly za oběť Molotovovým koktejlům a protitankovým kanonům. Maďaři navíc s ukořistěným T-54A vjeli na pozemek britské ambasády, díky čemuž Severoatlantická aliance získala informace o novém typu sovětského stroje.

Událost přispěla k urychlení vývoje britského tankového kanonu L7 ráže 105 mm. „Pětapadesátky“ byly primárně konstruovány jako páteřní typ tankových divizí pro bitvy s armádami NATO ve střední Evropě. K apokalyptickému scénáři naštěstí nedošlo, nicméně Sovětská armáda T-54/55 ve velkém množství použila v Afghánistánu. A uplatnily se i po rozpadu SSSR, kdy se v ruských barvách podílely na invazi do Čečenska.

Sto tisíc téček

Ještě mnohem intenzivněji si kompaktní obrněnce zabojovaly téměř ve všech ostatních koutech světa. Příčinou byly obrovské počty, v nichž se vyráběly i vyvážely. Produkce v SSSR překonala hranici 50 000 exemplářů, další desetitisíce přidala licenční stavba v Číně, Polsku a Československu. Celosvětová výroba T-54/55 a jeho klonů dala vzniknout přinejmenším 86 000 strojů, některé zdroje hovoří až o 100 000.

Pokračování: Obrněný nezmar z východu: Nejpočetnější sovětský tank T-55 (4)

Sovětský svaz (následovaný Ruskem a doplněný svými satelity) mezi roky 1950–2000 vyvezl asi 20 000 kusů a nelenili ani Číňané, kteří v témže období zaplavili trhy 6 000 stroji Typ 59 a 69 („devětašedesátka“ vznikla modernizací technologiemi odvozenými od T-62). Díky těmto objemům se typ stal nejrozšířenějším tankem světa mimo Evropu a USA.