Nové cesty ke konci světa: Vývoj tajných zbraní hromadného ničení (1)

Současný informační prostor překypuje nepřehlednou změtí objektivních i bulvárních zpráv, polopravd, spekulací a úmyslných dezinformačních podvrhů. Informace o netradičních zbraních hromadného ničení, o jejich vývoji či držení proto musíme hodnotit s velkou obezřetností. Často pocházejí z různých kontroverzních „záhadologických“ zdrojů nebo jsou výsledkem fantaskních úvah milovníků sci-fi.

Prostor pro konspirační teorie

V posledních letech dochází i k nezanedbatelnému propojení s „fake news“, kdy šíření konspiračních teorií o vývoji ničivých prostředků má diskreditovat politické protivníky. Otázky za této situace vzbuzují například různé zvěsti o utajených izraelských zbraních. Šíří je totiž kruhy, jejichž orientace se dá označit za takzvaný „nový antisemitismus“.

Na druhé straně to neznamená, že lze spoléhat pouze na oficiální zdroje, protože vývoj těchto zbraní musí probíhat za přísného utajení. Uvedené prostředky mohou spadat pod Úmluvu o zákazu vojenského nebo jakéhokoliv jiného nepřátelského použití prostředků měnících životní prostředí z roku 1977 nebo Úmluvu o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky z roku 1980. 

Laserová superděla 

Ke druhé uvedené dohodě byl v říjnu 1995 přijatý i Protokol o oslepujících laserových zbraních. Již od poloviny 20. století se přitom ve sféře sci-fi  a později i v seriózním vojenském tisku objevovaly náznaky o využití laserů jako podtypu zbraní se směřovanou energií (Direct Energy Weapon). Ke zmíněnému tématu kolují různé neověřené „hoaxy“. Zřejmě nejznámější se týká údajného nasazení sovětského laserového systému k „vypaření“ tisíců čínských vojáků během pohraničního konfliktu mezi dvěma komunistickými velmocemi v roce 1969. Jak však po letech ukázaly oficiální a zpětně ověřené informace, jednalo se o „pouhé“ masivní využití 122mm raketometů BM-21 GRAD. 

Specifický význam měly prostředky s laserovým paprskem v rámci programu Strategické obranné iniciativy z 80. let 20. století. Jednu z plánovaných součástí tvořila takzvaná paprsková děla, umístěná na oběžné dráze a likvidující letící balistické střely. Takzvaný Free Electron Laser, vyvinutý na Stanfordské univerzitě, měl postupně zvyšovat svou účinnost, až by se dal využít k rozsáhlejším útokům než jen k přesnému ničení letících bodových cílů. 

LaWS a Peresvet

Nicméně dosavadní výsledky pokusů USA a dalších zemí nedávají zatím na již téměř 50 let permanentně avizované uvedení laserových superzbraní do provozu velkou naději. Příznačné je zastavení amerického programu Airborne Laser Testbed v roce 2014. První „vlaštovkou“ se zatím jeví zbraň LaWS, kterou americké námořnictvo zavedlo v roce 2017, přičemž Rusko kontrovalo následujícího roku systémem Peresvet.

Dokončení: Nové cesty ke konci světa: Vývoj tajných zbraní hromadného ničení (2)

Avšak obě novinky mají účinky omezené na malé cíle a nejedná se tedy o zbraně hromadného ničení. Na elektromagnetickém principu by mohly fungovat i další zbraně, o kterých se spekuluje. Specificky zaměřené mikrovlnné záření má mít potenciál vyvolat zemětřesení a případně i následnou tsunami. V záhadologické literatuře se spekuluje o dávných pokusech Nikoly Tesly, které měly způsobit katastrofu na Sibiři v roce 1908 (běžně připisovanou Tunguzskému meteoritu).