Nositelé Rytířského kříže (1): Elitní tankoví granátníci Grossdeutschland

Ráno 3. srpna 1943 se chystal granátnický pluk Grossdeutschland k útoku v prostoru Orla. Po nedávno skončené bitvě u Kurska Sověti v tomto prostoru vyvíjeli velký tlak, který německé velení potřebovalo oslabit místními protiúdery.

Rytířský kříž

Elitní formace se měla vrhnout dopředu s podporou středních tanků PzKpfw V Panther, střemhlavých bombardérů i samohybného dělostřelectva. V čele II. praporu stál kapitán Gerhard Konopka (1911–1997), který již měl za sebou velmi zajímavou kariéru u pionýrských jednotek GD. Nyní jeho muži vyrazili kupředu a začali čistit od nepřítele les, který ležel severně od obce Alisovo, jež představovala jeden z hlavních cílů operace.

Po tvrdém boji muže proti muži se Konopkovým mužům podařilo nepřítele vytlačit, což umožňovalo další úder na takzvaný „žlutý vrch“. Navzdory silné dělostřelecké palbě II. prapor v součinnosti s dalšími jednotkami dobyl i tuto pozici a jeho velitel se mohl těšit na Rytířský kříž Železného kříže.

Expert učitelem

Na nedostatek vyznamenání si Konopka vůbec nemohl stěžovat. V červnu 1943 jako první německý voják splnil kritéria pro udělení spony za boj zblízka ve zlatě, k čemuž se musel zúčastnit alespoň 50 pěchotních bojů bez podpory obrněné techniky. Mimo to získal také útočný pěchotní odznak ve stříbře nebo čtyři odznaky za samostatné zničení tanku.

Právě kvůli schopnosti likvidovat nepřátelské obrněnce byl na podzim 1943 po svém celkově osmém zranění převelen do pěchotní školy, kde měl předávat své zkušenosti dalším vojákům. Nespokojený Konopka vytrvale bombardoval nadřízené žádostmi o frontové zařazení, ale uspěl až v březnu 1945. Tehdy převzal velení pluku v pěší divizi „Friedrich Ludwig Jahn“. Se svou špatně vycvičenou a vybavenou jednotkou bojoval v okolí Berlína a poté ji dovedl do amerického zajetí. 

Pokračování: Nositelé Rytířského kříže (2): Elitní tankoví granátníci Grossdeutschland (vychází v neděli 3. prosince)