Nájezd na Bruneval: Britská speciální operace Biting (2)

V závěru února 1942 se tucet bombardérů Whitley odlepilo od rozjezdové dráhy v anglickém Thruxtonu a zamířilo nad okupovanou Francii. Na jejich palubách se tísnilo 120 parašutistů, kteří v následujících hodinách zaútočili na Hitlerovu „pevnost Evropa“
15.08.2019 - Tomáš Hak


Hlavní cíl operace s krycím názvem Biting představoval radar Würzburg, jehož klíčové součástky měli výsadkáři ukořistit a dopravit do Anglie. Pokud by to okolnosti dovolily, velení požadovalo zajetí obsluhy radaru či pořízení fotografií celého zařízení. Pro splnění úkolu měli Frostovi muži k dispozici pouze lehké zbraně – samopaly Sten a několik kulometů Bren. 

Předchozí část: Nájezd na Bruneval: Britská speciální operace Biting (1)

Radar i zajatci

Celý výsadek byl rozdělen do pěti skupin pojmenovaných podle významných britských admirálů, z nichž každá měla odlišný úkol. Největší z nich, „Nelson“, měla dobýt a zabezpečit pláž nutnou pro evakuaci po splnění úkolu. Deset mužů skupiny „Drake“ bylo určeno k odražení očekávaného protiútoku z komplexu budov severně od radaru. „Hardy“ pod velením samotného Frosta dostala na starost vilu jen pár desítek metrů od Würzburgu, o nějž se měl postarat „Jellicoe“. Poslední „Rodney“ pak po dopadu měla zamířit na východ a připravit se na případný protiútok z tohoto směru. 

Ráno 24. února si parašutisté přichystali osobní výstroj a výzbroj, pečlivě zabalili kontejnery a znovu si připomněli primární a sekundární úkoly. Po obědě následoval odpočinek, a když si vojáci vypili nezbytný čaj, přichystali se k cestě na letiště. Tou dobou také přišel rozkaz od generálmajora Browninga, že se akce pro špatné počasí odkládá o 24 hodin. Frostovi muži se proto vybalili a nervózně očekávali další den.

Neklidné přešlapování

Ten proběhl podle úplně stejného scénáře včetně opětovného posunutí operace. Také 26. února všichni zbytečně přešlapovali u náklaďáků, ale o den později už se dočkali. Kolona vozů vyrazila na letiště, kde parašutisté přestěhovali kontejnery na paluby whitleyů. Těsně před odletem se všichni vyrovnali podél letištní plochy a ulevili si, což bylo vzhledem k množství vypitého čaje a dlouhému letu nezbytné. V noci z 27. na 28. února zamířilo nad okupovanou Evropu mnohem více britských letadel, než bylo k přepravě 120 parašutistů nezbytné.

Několik strojů RAF zamířilo k Le Havru, aby podniklo diverzní nálet na tamní letiště a vlakové seřadiště. Hustá protiletadlová palba, kterou Němci proti královským letounům spustili, zasáhla také tři bombardéry Whitley přepravující parašutisty, naštěstí však šlo jen o lehká poškození a nikdo nebyl zraněn. Krátce před půlnocí zachytila blížící se whitleye ve vzdálenosti asi 30 km také obsluha Würzburgu a v domnění, že se blíží bombardování radaru, vyhlásila poplach. Místo bomb však po několika minutách dopadli do okolí nedaleké vesničky Bruneval výsadkáři. 

První problémy 

Jakmile většina parašutistů přistála na zemi, opět rozepínala poklopce a rychle si po dlouhé cestě ulevila. Teprve poté muži zamířili na shromaždiště, kde major Frost ke své hrůze zjistil, že mu chybí polovina skupiny „Nelson“ pod velením poručíka Charterise. Tu totiž bombardéry vysadily tři kilometry jižně od plánovaného místa dopadu. Velitel proto rozkázal kapitánu Johnu Rossovi, aby ještě chvíli počkal na případné opozdilce a pak se zbývajícími muži splnil „Nelsonův“ úkol.

Dokončení: Nájezd na Bruneval: Britská speciální operace Biting (3)

Mezitím jižně od Brunevalu shromáždil Charteris dvě desítky mužů a pokusil se zorientovat. Později na nezáviděníhodnou situaci vzpomínal: „Nemyslím si, že existuje horší pocit než zjistit, že jste na území nepřítele, ale netušíte, kde přesně. Pak jsem spatřil další letadlo a najednou mi bylo jasné, kterým směrem jít.“ Charteris si dobře uvědomoval, že na jeho mužích závisí úspěch evakuace, a tak vsadil vše na jednu kartu. Seřadil své výsadkáře na nedaleké cestě a rychlým pochodem zamířili k severu.

  • Zdroj textu

    Speciál II. světové

  • Zdroj fotografií
    Bundesarchiv

Další články v sekci