Letáky místo pum (2): Letecká operace Nickeling v roce 1939

Noční aktivity britských letců zprvu komplikovaly spíše rozmary počasí než síla německé protiletadlové obrany. Přesto již akce v noci z 8. na 9. září přinesla osádkám whitleyů pořádnou porci adrenalinu ze vzdušného boje. Neutkali se ale s Luftwaffe, nýbrž s letouny belgického vojenského letectva (Aéronautique Militaire). Některé stroje se totiž brzy ráno 9. září vracely ze shozu letáků nad německými městy „zkratkou“ přes území neutrální Belgie. Z Nivelles proti nim odstartovala hotovost v podobě jednoho stroje Fairey Fox VI 5. letky a dvou stíhaček Fairey Firefly IIM 4. letky.

Předchozí část: Letáky místo pum (1): Letecká operace Nickeling v roce 1939

Piloti dokázali nalézt Whitley Mk.III ze stavu 102. perutě RAF, za jehož řízením seděl kapitán Connell, a belgický stíhač za kniplem foxu zahájil výstražnou palbu před příď bombardéru, čímž jej hodlal přinutit k přistání. Britové ale měli jiné záměry a začali pálit přímo do černého – palubní střelec z ocasního střeliště zasáhl jeden Firefly IIM a belgický pilot se musel s poškozeným dvouplošníkem odpoutat a nouzově přistál. Obranná palba britského bombardéru zasáhla ještě jeden belgický stroj. Šlo o Fox VI, opět patřící do stavu 5. letky, který mezitím rovněž vzlétl z Nivelles.

Internace v Belgii

Dvouplošník dostihl bombardér v oblasti Mons, ale po přiblížení a výměně světlic se stal cílem britské palby. Zasažen začal hořet a dvoučlenné osádce nezbylo nic jiného než svěřit životy padákovému hedvábí. Oba belgičtí letci, kteří přistáli u Nouvelles, utrpěli zranění. Poškozený whitley nakonec havaroval u francouzského Lognes. Probíhající akce vyburcovala další letce belgického letectva, kteří mimochodem startovali stále ještě oblečeni do pyžam, přes která si rychle navlékli kombinézy. Příslušníci 4. letky sedlající Firefly IIM, záhy dostihli další whitley, tentokrát stroj nadporučíka Cogmana ze 102. perutě.

Belgičtí piloti vypálili zelenou světlici a bombardér donutili k přistání na svém mateřském letišti. Osádka byla internována, bombardér zůstal v Belgii a v květnu 1940 jej na letišti Nivelles ukořistili Němci. Britské letce Belgičané po zahájení německé invaze propustili.

Whitleye se nicméně při nočních akcích osvědčily a pronikaly při shozech letáků stále hlouběji nad nepřátelské území. Na začátku roku 1940 dolétly až nad protektorát Čechy a Morava. Nejnáročnější výzvu ale představovaly akce až nad okupované Polsko. Dva whitleye pronikly poprvé nad Varšavu v noci z 15. na 16. března a svrhly tam téměř sedm milionů letáků. V období od 17. února do 9. dubna Velitelství bombardovacího letectva vykonalo 228 letákových vzletů: 102 připadlo na wellingtony, 64 na hampdeny a 62 na whitleye. Ztraceno bylo šest letadel.

Na Prahu!

Pro nás jsou nejzajímavější průniky letadel shazujících letáky nad naše území. K úvodní akci došlo v noci z 12. na 13. ledna 1940. Z anglického Driffieldu nejdříve čtyři whitleye 77. perutě přelétly na předsunuté francouzské letiště Villeneuve-les-Vertus. Jeden tam musel zůstat kvůli technickým komplikacím a zbývající pak odstartovaly k vlastnímu letu nad vzdálený cíl – v případě dvou strojů šlo o Prahu a u jednoho o Vídeň. Konkrétně nad protektorátní metropoli zamířily stroje nadporučíků Saddingtona a Boardmana. Od startovací plochy se odlepily v 16.50 a v 17.00 a celá akce proběhla bez komplikací.

Německo bylo zatemněné, ale v protektorátu se toto opatření příliš nedodržovalo. Osádky nenarazily během dlouhého letu na žádný odpor, a to jak ze strany protiletadlové palby, tak od případných nočních stíhaček. Po akci whitleye přistály opět ve Villeneuve, a to mezi 00.50 a 1.50. Obě osádky podle svých hlášení úspěšně svrhly letáky na Prahu. K další akci došlo 22. února 1940. Z Driffieldu přelétly do Villeneuve-les-Vertus dva stroje 77. perutě.

Pumy místo letáků

Akce naplánovaná na tutéž noc (jeden bombardér měl směřovat nad Plzeň a druhý nad Prahu) byla odložena kvůli rozhodnutí použít nové letáky, které by informovaly obyvatele protektorátu o vzniku čs. armády ve Francii a Británii. Do země galského kohouta byly dopraveny vzduchem z Abingtonu během 23. února. Večer téhož dne v 17.30 odstartovaly oba bombardéry ke své dálkové misi. Opět proběhla bez větších komplikací a za absence nepřátelského odporu. Čtyřiadvacátého února ve 2.30 se již oba letouny nacházely zpět ve Villeneuve. Dva whitleye 102. squadrony RAF podnikly poslední shoz letáků nad protektorát v noci z 16. na 17. března. Francouzi nad naše území zalétli jedenkrát, v noci z 22. na 23. dubna. Akce se zhostil čtyřmotorový těžký bombardér Farman F.222.

TIP: Zabíjení pilotů na padácích: Kdy přestalo platit pravidlo rytířské války?

Nedlouho poté začala i na západě bombardovací válka naostro. Zahájila ji brzy ráno 10. května 1940 Luftwaffe úderem proti francouzským, belgickým a nizozemským letištím v rámci letecké podpory bleskového západního tažení. Bomber Command odpovědělo v noci z 11. na 12. května vysláním 37 strojů (19 hampdenů a 18 whitleyů) proti železničním a silničním komunikacím v německém městě Mönchengladbach. Čas „niklákování“ definitivně skončil.