Krize s hrozbou použití jaderné zbraně: Jomkipurská válka 1973
Jedním ze států, které vlastní jadernou zbraň, je s největší pravděpodobností i Izrael – ačkoliv oficiálně vlastnictví jaderného arzenálu nikdy nepřiznal. Armáda židovského státu proslula špičkovým výcvikem, taktikou i výzbrojí, avšak v roce 1973 ji arabský útok zastihl nepřipravenou.
Hrozba zničení
Dne 6. října, v den náboženského svátku Jom kipur, na Izrael s nebývalou silou i koordinací udeřily egyptské a syrské jednotky. Egypťané překročili Suezský průplav a vstoupili na Sinajský poloostrov, zatímco Syřané napadli izraelské pozice na Golanských výšinách. Zpravodajské služby selhaly, Izrael se ocitl v defenzivě a musel sáhnout k povolání záložníků. Přesto hrozilo, že Egypťané a Syřané budou postupovat takovým tempem, že se kleště úderu sevřou, což by znamenalo zhroucení obrany a zánik celého státu.
Vláda si riziko rychle uvědomila a zřejmě již 24 hodin po zahájení arabské ofenzivy vydala pokyn k uvedení jaderné munice do pohotovosti. Dodnes není jisté, kolik jaderných bomb měl Izrael k dispozici a jak s nimi hodlal naložit. Obvykle se hovoří o minimálně 13 leteckých pumách, které mohly k cíli dopravit stíhací bombardéry F-4 Phantom II. Nejčastěji uváděným potenciálním cílem náletu je egyptská metropole Káhira.
Stíhací bombardéry měly vzlétnout na příkaz vedení země v případě, že by pozemní síly nápor nezvládaly – atomový hřib nad hlavním městem by Egypt zřejmě odradil od dalšího postupu. Izrael měl zřejmě k dispozici též rakety Jericho s jadernými hlavicemi, jejichž cílem by se stala velitelství syrské a egyptské armády. Přes těžké ztráty na lidech, tancích i letounech izraelská armáda nakonec situaci zvládla a nukleární munice se vrátila do skladů. Přesto svou roli sehrála – Egypťané i Syřané si možnosti jaderného úderu byli zřejmě vědomi a tato hrozba přispěla k ukončení konfliktu.
-
Zdroj fotografií