Hvězdný svit nad Vietnamem: Americká operace Starlite 1965 (4)

I přes veškeré problémy mohli být večer 18. srpna 1965 plukovníci Muir a Peatross poměrně spokojení. Roty K a L z 3. pluku USMC a roty E a G ze 4. pluku úspěšně dosáhly svých pozic a společně s rotou M utvořily napříč celou oblastí souvislou linii, která měla síly Vietkongu zatlačit k moři.

Američané se přeskupují

Rota H na druhou stranu nedokázala postoupit ze své přistávací zóny a utrpěla vážné ztráty. To samé platilo pro rotu I, která sice držela své pozice ve středu americké linie, po celodenním těžkém boji ale byly její síly značně rozptýlené. V amerických liniích tak vzniklo několik mezer, kterými začal Vietkong pod rouškou tmy své síly z oblasti evakuovat.

V noci se na pobřeží vylodil zbytek 3. praporu (7. pluk USMC) i se svým velitelem podplukovníkem Charlesem Bodleym. To Peatrossovi umožnilo dokončit plány na následující den. Všechny formace měly zahájit postup k pobřeží a tlačit nepřítele před sebou. Vyčerpané roty I a H pak měly nahradit čerstvé I a M ze stavu Bodleyho praporu. Rota M měla navíc za úkol nalézt konvoj Column 21 a poté pokračovat k vesnici An Thoi, kde se měla zakopat a zabránit Vietkongu ustoupit na jih. 

Stažení smyčky

Americké jednotky se daly do pohybu 19. srpna v 7.30. Podporovány intenzivní dělostřeleckou palbou z lodí i houfnic si prapory mariňáků klestily cestu náročným terénem. Cestou i nadále narážely na odpor, ve srovnání s předchozím dnem se ale počet nepřátel rapidně snížil. Samotný Van Tuong pak rota E ze 4. pluku obsadila prakticky bez boje.

Vietkong vesnici podle všeho opustil ve spěchu a Američané zde nalezli velké množství zbraní i dokumentů. Okolo 10.30 se pár set metrů od moře setkaly roty E a roty K a odřízly tak poloostrov Phuoc Thuan od zbytku pevniny. Rota E následně poloostrov pročesala, nalezla ale jen tři partyzány. Organizovaný odpor nepřítele v tu dobu prakticky ustal a pobřežní útesy se brzy zaplnily bojovníky Vietkongu, které americký postup zahnal do pasti. Někteří z nich se pokusili uniknout po moři na dřevěných sampanech, americké válečné lodě je ale během chvíle rozstřílely na kusy. Stejný osud čekal i partyzány na pobřeží, ze kterých zanedlouho zbyla jen hrstka přeživších.

Operace nekončí

Se setměním pak americké jednotky svůj postup zastavily. Ačkoliv měla operace Starlite skončit 20. srpna, generálmajor Walt ji považoval za natolik úspěšnou, že ji prodloužil ještě o čtyři dny. Část jednotek proto zůstala až do 24. srpna a v mezidobí prováděla intenzivní hlídkovou činnost. Oficiálně pak operace skončila o půlnoci 24. srpna, kdy se všechny zúčastněné americké jednotky vrátily zpět na své základny.

TIP: Střípky z bojů nad Vietnamem: Kuriózní letecké operace

Sečteno a podtrženo, americké velení považovalo operaci za velký úspěch. Američané napočítali celkem 614 mrtvých bojovníků Vietkongu, skutečný počet ale mohl být ještě vyšší vzhledem ke zvyku Vietkongu ustupovat i se svými padlými. Kromě toho mariňáci zajali devět potvrzených příslušníků Vietkongu a dalších 42, kteří byli z členství v organizaci podezřelí. Americké ztráty činily 45 mrtvých a 203 raněných, naprostá většina z nich z roty H. O odvaze jejích příslušníků svědčí i počet vyznamenání – jen málokterá rota za celou historii USMC během jediné bitvy získala jak Medaili cti, tak i dva Námořní kříže, tři Stříbrné hvězdy a jednu Bronzovou hvězdu…