Hvězdný svit nad Vietnamem: Americká operace Starlite 1965 (1)

Po incidentu z Tonkinského zálivu v srpnu 1964 se USA rozhodly přímo vojensky zapojit do konfliktu mezi jihovietnamským režimem a komunistickými partyzány (Vietkongem) a severním Vietnamem. V březnu 1965 se 3 500 příslušníků námořní pěchoty (USMC) vylodilo v Danangu, kde měli chránit leteckou základnu, hlavní logistický uzel amerických sil.

Povolení zaútočit

Ta ale s rostoucím počtem amerických vojáků v zemi brzy přestala stačit. Na jaře 1965 proto padlo rozhodnutí zřídit nedaleko druhé velké letiště. Volba padla na oblast asi 90 km jihovýchodně od Danangu, kde během května 1965 vyrostla letecká základna Chu Lai. Ta se následně stala domovem 3. námořní expediční brigády a později přešla pod spojené velení III. námořního obojživelného sboru (III. Marine Amphibious Force, MAF). Stavba základny pochopitelně neunikla průzkumníkům Vietkongu, který podle amerických zpravodajců během června 1965 do oblasti přesunul celé tři pěší pluky.

Na počátku července pak partyzáni v přímém střetu zničili posádku jihovietnamských sil (ARVN) ve vesnici Ba Gia, zhruba 30 km od Chu Lai. Šlo o důkaz toho, že útok na Chu Lai je jen otázkou času. Generál William Westmoreland, vrchní velitel amerických sil ve Vietnamu, se proto 6. srpna spojil s generálmajorem Lewisem Waltem, velitelem III. MAF, a udělil mu oficiální povolení k zahájení ofenzivních akcí. Šlo o přelomové rozhodnutí, neboť do té doby byli Američané oprávněni mimo své základny zasahovat pouze na žádost velení ARVN. 

Aktivita průzkumníků

Walt neztrácel čas a hned následující den zahájil operaci Thunderbolt, během které měl 3. a 4. prapor USMC provést sérii průzkumných patrol v prostoru jižně od řeky Tra Bong, protékající několik kilometrů jižně od Chu Lai. Šlo o oblast s členitým terénem krytým velmi hustou vegetací, která byla protkána malými vesnicemi a rýžovými políčky. Vojáci se zde několikrát dostali do kontaktu s početným a dobře vyzbrojeným nepřítelem, jedna z hlídek dokonce musela po napadení minomety povolat dělostřeleckou podporu.

Při ohledání mrtvých těl nepřátel pak Američané nalezli pušky AK-47 a raketomety RPG. Šlo o jasný důkaz, že v oblasti operují síly Vietkongu. Jen o den později získali Američané poslední díl do zpravodajské skládačky. Jednotkám ARVN se podařilo zajmout dezertéra, který při výslechu poskytl nečekaně přesné informace. Zajatec hledaný partyzánský útvar identifikoval jako 1. pluk Vietkongu, který měl sestávat ze dvou pěších praporů, jedné pěší roty a jedné roty těžkých zbraní o celkovém počtu 1 500 mužů. Hlavní základna pluku se pak nacházela v okolí pobřežní vesnice Van Tuong ležící zhruba 20 km jižně od Chu Lai. 

Plánování bitvy

Vybaven těmito informacemi odletěl generálmajor Walt 16. srpna do Chu Lai, kde narychlo svolal bojovou poradu. Kromě Walta a velitele základny, brigádního generála Fredericka Karche, se jí účastnili i plukovníci James McClanahan a Oscar Peatross, kteří stáli v čele 4. a 7. pluku USMC. Ve snaze eliminovat hrozbu co nejdříve pak zúčastnění vytvořili během dvou dnů plán operace nazvané Starlite.

TIP: Najdi a znič aneb Pěšákova válka: Americká pěchota ve Vietnamu

Hlavní útočnou sílu měly tvořit dva prapory námořní pěchoty – 2. prapor podplukovníka Josepha Fishera (4. pluk USMC) a 3. prapor v čele s podplukovníkem Josephem Muirem (3. pluk USMC). Kromě nich se měl akce zúčastnit i útvar Special Landing Force, sloužící jako obojživelná rezerva americké 7. flotily operující v Pacifiku; v dané době jej tvořil 3. prapor USMC (7. pluk) posílený o dělostřelectvo. Sedmá flotila se v tu dobu nacházela u pobřeží Filipín, na základě času potřebného pro její přesun k Vietnamu proto Walt stanovil začátek operace na 18. srpna.

Pokračování ve čtvrtek 27. srpna