Finská válečná trofej: Dobytí Sortavaly v roce 1941

09.11.2021 - Jiří Suchánek


Finští vojáci pózují se sovětským praporem, který se stal jejich kořistí po znovudobytí města Sortavala dne 15. srpna 1941. V horní části vlajky je v azbuce nápis „Proletáři všech zemí, spojte se!“ a uprostřed se nachází státní znak Sovětského svazu doplněný o písmena SSSR.

Co nepřítel dal

Za povšimnutí stojí také různorodá výstroj a výzbroj finských pěšáků. Někteří mají ukořistěné sovětské samonabíjecí pušky SVT-40 ráže 7,62 mm. Muž zcela vpravo má kromě nových bot v rukou také sovětský obranný granát F-1. Seržant zcela vlevo drží kromě praporu i suvenýr v podobě šavle. Tři vojáci mají také původně československé přilby vz. 32, takzvané „hříbky“, které Finsko v počtu 50 000 kusů obdrželo v roce 1940 od Německa.

Urputná obrana

Sortavala leží na severním břehu Ladožského jezera a po zimní válce připadla podle podmínek moskevského míru Sovětskému svazu. Během úvodní finské ofenzivy pokračovací války se jednotkám VI. a VII. sboru na začátku srpna podařilo vytlačit obránce z jejich pozic severně od města přímo do Sortavaly a jejího blízkého okolí, nicméně 168. střelecká divize plukovníka Andreje Bondareva se i přes početní nevýhodu nadále urputně bránila, přičemž do karet jí hrál i vhodný terén.

Urputná obrana

Tři finské divize zahájily rozhodující úder 14. srpna a již následujícího dne byla po těžkých bojích nad Sortavalou opět vztyčena finská vlajka. Podařilo se přitom zajmout 540 rudoarmějců, zhruba 9 000 Bondarevových mužů ale dokázalo relativně spořádaně ustoupit na jih do zátoky Rautalahti, kde shromáždili dostatek plavidel, a unikli na ostrov Valaam.

TIP: Nechtěný konflikt mezi soby: Laponská válka mezi Finskem a Německem (1)

Sortavala se stala prvním městem ve finské Karélii, které se během pokračovací války podařilo osvobodit, a tento fakt měl velký dopad na morálku vojáků ze země tisíců jezer.


Další články v sekci