D.H. 100 Vampire a D.H. 112 Venom: První generace britských proudových letounů

Po stroji Meteor představovaly stíhačky firmy de Havilland první britské proudové letouny zařazené do sériové výroby
04.06.2016 - Ivo Pejčoch


Vznik první generace britských proudových stíhacích letadel je spjat s firmou de Havilland, která výrazně pomohla přechodu z pístové techniky na reaktivní.Práce na proudovým motorem poháněném stroji tu začaly již roku 1941 v podobě experimentů s turbínovou jednotkou H1. Od roku 1942 probíhal vývoj letounu, který měl být tímto motorem poháněn. 

de Havilland Vampire 

Konstruktéři zvolili neobvyklou koncepci s trupovou gondolou s lichoběžníkovými křídly a ocasními plochami na trupových nosnících. V gondole byla umístěna kabina pilota, pohonná jednotka i výzbroj. První prototyp se dostal do vzduchu 20. srpna 1943 a na sklonku války se rozjela sériová výroba. Přestože se D.H. 100 s bojovým jménem Vampire dostaly do výzbroje první jednotky ještě těsně před koncem druhé světové války, do boje již nezasáhly. Čekala je však dlouhá kariéra a významné místo v dějinách světového letectví.

D.H. 100 Vampire FB Mk.6

  • Rozpětí: 11,58 m
  • Délka: 9,37 m
  • Vzletová hmotnost: 4,76 t
  • Max. rychlost: 882 km/h (0,72 Ma)
  • Dostup: 13 000 m
  • Dolet: 1 960 km
  • Pohonná jednotka: de Havilland H-1 Goblin
  • Výzbroj:  4× 20mm kanón, až 227 kg různých zbraní
  • Osádka: 1 muž

V poválečných letech probíhala výroba tohoto typu masově, vzniklo 3 268 exemplářů v celkem 15 verzích včetně cvičné nebo noční stíhací či námořní pro službu na palubách letadlových lodí. V RAF plnily stíhací roli do poloviny 50. let, kdy je nahradily stroje nové generace, do konce téhož desetiletí dosloužily při výcviku. Do výzbroje je však zařadilo dalších 31 států, vampiry sloužily na všech kontinentech a účastnily se několika lokálních konfliktů. Jako poslední je z výzbroje vyřadila Rhodésie (dnes Zimbabwe), kde je nasazovali při útocích proti partyzánům až do roku 1979.

de Havilland Venom

Přímým vývojem z předchozího vampiru vznikl zdokonalený DH 112 Venom. V roce 1948 začaly konstrukční práce, jejichž výsledkem byl letoun s šípovou náběžnou hranou a přepracovaným tvarem trupové gondoly. V ní byl zamontován výkonnější motor De Havilland Ghost. První let proběhl 2. září 1949, stroj byl přijat do výzbroje a v následujících letech vzniklo 1 431 kusů všech verzí. K nim patřila mezi jinými Sea Venom, určená k provozu z palub letadlových lodí.

D.H. 112 Venom

 

  • Rozpětí: 12,70 m
  • Délka: 9,70 m
  • Vzletová hmotnost: 6,94 t
  • Max. rychlost: 1 030 km/h (0,84 Ma)
  • Dostup: 12 000 m
  • Dolet: 1 750 km
  • Pohonná jednotka: 1× De Havilland Ghost
  • Výzbroj:  4× 20mm kanón, až 227 kg různých zbraní
  • Osádka: 1 muž

 

Britové typ nasadili bojově mimo jiné v průběhu suezské krize roku 1956. RAF vyřadila venomy od prvoliniových jednotek roku 1962. Kromě Velké Británie sloužily v šesti dalších státech, jako poslední je roku 1983 vyřadilo Švýcarsko.

  • Zdroj textu
    Válka REVUE SPECIÁL Proudová letadla
  • Zdroj fotografií
    Wikipedia

Další články v sekci