Bílý a neviditelný jako sníh: Zimní kamufláž v průběhu 20. a 21. století (2)

Britské a francouzské jednotky na západní frontě za druhé světové války usilovaly o účinnou kamufláž na zasněženém pozadí už v zimě 1939–1940. Uplatňovaly se jak oficiální zimní převlečníky, tak „podomácku“ spíchnuté pláště z prostěradel. Ačkoliv boje v Norsku začaly až v dubnu, v této skandinávské zemi i během jara běžně mrzlo a krajinu pokrýval sníh. Proto královští vojáci vyslaní na sever fasovali nejen vlněné svetry, gumové boty a kabáty s beránkem, ale také lehkou zimní kamufláž. 

Předchozí část: Bílý a neviditelný jako sníh: Zimní kamufláž v průběhu 20. a 21. století (1)

Udržet se v teple

V průběhu války se britská zimní výstroj zlepšovala a na přelomu let 1944– 1945 mělo stále více vojáků i důstojníků k dispozici větruodolné haleny a kalhoty. Dílny je šily jak v tříbarevném maskovacím vzoru, tak v čistě bílé podobě. Ta měla sice stejný střih, avšak vyráběla se z hřejivějšího vlákna o vyšší gramáži.

Američtí vojáci nasazení v Evropě museli častěji improvizovat a vyráběli si zimní pláště, peleríny nebo ponča i návleky na helmy z bílého ložního prádla. Takové oděvy se snadno zašpinily, což se v krajině zářící bělostným sněhem mohlo stát nositeli osudným. V městské zástavbě, kde se sníh rychle měnil v bahno, naopak částečně umazané doplňky kryly pěšáky ještě lépe. Dodejme, že vojáci všech armád kamuflovali i své zbraně, kolem jejichž hlavní obmotávali natrhané pruhy bílého plátna. 

Speciální vzory versus převleky

Ve druhé polovině 20. století se ve většině ozbrojených sil rozšířily stejnokroje opatřené maskovacími vzory, které vizuálně rozbíjejí vojákovu siluetu. Zimní kamufláž řeší dvěma různými způsoby. První skupina vzorů má přímo svou „sněhovou“ variantu, kdy se původní podkladová barva – obvykle zelená – nahradí bílou. Typickým příkladem může být vzor Flecktarn vyvinutý pro Bundeswehr (a v různých modifikacích převzatý řadou dalších armád), jehož zimní variantě se někdy říká Schneetarn. Patří sem také oblíbený americký Multicam s velmi účinným zimním provedením.

(foto: Bundeswehr, Maximilian Schulz)

Druhou možnost představují klasické bílé převleky navlékané přes standardní letní uniformu. Touto cestou se vydala i Armáda ČR – aktuálně používaný maskovací vzor 95 má variantu les se zeleným potiskem i poušť (béžový potisk), ovšem zimní nikoliv. Vojákům tedy pomáhá splynout se sněhem výstrojní součástka „převlek maskovací zimní vz. 2000“.

Co nosí naši?

Sestává z blůzy s kapucí doplněné palčáky a kalhot. Původně se vyráběl z kombinace bavlny a polyesteru, dnes se šije ze 100% polyamidu. Výhodou nového materiálu je nižší hmotnost (převlek přidá k hmotnosti uživatelovy výstroje asi 480 g) a snadnější udržovatelnost včetně rychlejšího schnutí. Žádná růže ale není bez trní a polyamid podstatně méně přispívá k tepelnému komfortu. K zimnímu maskovacímu oděvu se přes přilbu nosí bílý povlak vz. 95 z 65 % polyesteru a 35 % bavlny.

TIP: Maskovací kombinéza hejkal: Dokonalé splynutí odstřelovače s okolím 

Oba popsané přístupy mají své výhody i nevýhody. Kompletní zimní uniforma je mnohem nákladnější a spoustu peněz i času spolyká též samotný vývoj a testování speciálního vzoru. Jednoduchý převlek stojí méně, jenže v čistě bílé variantě vojáka spolehlivě schová jen přímo na sněhu. V lesním porostu, kde větve, křoví a další části vegetace vytvářejí nepravidelné tvary, je sněhobílá postava poměrně snadno viditelná a voják se musí pečlivěji krýt.