Stockholm: Zlato a pompa prostého města

Ve Stockholmu si můžete prohlédnout královský palác, honosné secesní divadlo se zlatými sochami, ale také třeba gigantickou válečnou loď ze dřeva s největší palebnou silou své doby. Ve skandinávském přístavu s pestrými dějinami se však vystavování bohatství na odiv příliš nenosí – zlato tam najdete nanejvýš v muzeu či v historických budovách.

Jde sice o sídlo parlamentu i královské rodiny, ale Švédové pociťují averzi ke všemu, co zavání hierarchií a rozdělováním společnosti. Nezávisle na postavení, snad jen s výjimkou monarchů, se všichni oslovují křestními jmény. Přijde-li tedy někdo z občanů za premiérem, ani ho nenapadne říct „pane Löfvene“. Čelný představitel země zůstává pro Švédy jednoduše Stefanem. 

A přestože je severská země monarchií, na šlechtické tituly se tam příliš nehledí. Nynější král Karel XVI. Gustav se oženil se „ženou z lidu“ v době, kdy to mezi evropskou aristokracií nebylo příliš běžné. A také prosadil zákon, který přiřkl právo na trůn prvorozenému dítěti bez ohledu na pohlaví. 

Hřejivá socha u divadla

Na břehu zálivu Nybroviken se rozkládá náměstí Nybroplan. Shlíží na něj velkolepá budova Královského dramatického divadla v secesním stylu, dokončená v roce 1908. Stánek umění se zlatými sochami sice představuje ozdobu města, ale svému tvůrci Fredriku Lilljekvistovi obrazně zlomil vaz. Architekt totiž 2,5krát překročil rozpočet a budoucí investoři si pohlídali, aby už nikdy nedostal na starosti žádný velký projekt. 

Kromě impozantního exteriéru divadla můžete obdivovat i jednu nezvyklou skulpturu: Není ze zlata, nýbrž z bronzu, a u rohu budovy stojí teprve krátce. Jde o poctu oblíbené herečce Margarethě Krookové, jež zemřela v roce 2001 na rakovinu. Svou diagnózu znala a zatvrzele odmítala, aby někdo vytvořil její posmrtnou sochu, protože zmíněná díla považovala za studená a neživá. Podobizna umělkyně nakonec spočinula na místě, kde Margaretha s oblibou kouřila o pauze během představení. Její kolegové si přitom s výhradami zesnulé přítelkyně chytře poradili: Socha ukrývá topné zařízení, které ji celoročně ohřívá na 37 stupňů. Zejména v zimě se proto těší značné oblibě, lidé se k ní tisknou a hladí jí břicho, takže je celé vyleštěné.

Dvakrát zdarma

Historické centrum Stockholmu s fasádami ve veselé paletě žluté, červené a oranžové představuje čtvrť Gamla stan neboli „staré město“ na ostrově Stadsholmen. Až se nabažíte toulání místními uličkami, můžete vystoupat na nedaleký kopec Monteliusvägen, odkud lze historické věže a stavby obdivovat v panoramatu s jezerem Mälaren. Výhled vás ohromí v jakoukoliv denní či noční dobu, ale obzvlášť krásný bývá při východu či západu slunce.

Pokud máte při návštěvě švédské metropole hluboko do kapsy, můžete navštívit i dvě galerie zdarma. Na bezplatnou prohlídku lákají fantaskní sochy zvířat a kovové konstrukce kolem muzea moderního umění Moderna Musset na ostrově Skeppsholmen. Dílo nazvané Ráj vytvořili Švýcar Jean Tinguely a Francouzka Niki de Saint Phalleová původně pro Světovou výstavu 1967 v kanadském Montrealu. Později ho umělci věnovali stockholmskému muzeu výměnou za bezplatnou údržbu. Druhou nezvyklou galerií ve městě se poněkud překvapivě stalo místní metro.

V nejdelší galerii světa

Stockholmské metro zahrnuje sto stanic, přičemž menší část se nachází pod zemí a zbytek na povrchu. Devadesát procent z nich se pyšní výzdobou, jež vznikla mezi lety 1953 a 2003: V nejdelší galerii světa, jak se také dráze říká, vystavuje svá díla na 150 umělců. Jízdenka na 75 minut stojí v přepočtu 130 korun, takže můžete vyzkoušet, kolik stanic za tu dobu zvládnete navštívit.

TIP: Po střechách švédské metropole: Stockholm očima kominíků 

Každému se líbí něco jiného, ale určitě si nenechte ujít zastávku Tekniska Högskolan, která se inspirovala fyzikou a přírodními zákony. Ze stropu visí Newtonovo jablko a najdete tam i odkaz na Johannesa Keplera, Mikuláše Koperníka či Leonarda da Vinciho. Za vidění stojí také Stadion s barevnou duhou na modré stěně, T-Centralen s folklorními motivy švédských vesnic či Solna Centrum, kde jízda po eskalátorech dolů připomíná bránu do pekla díky černé podlaze a sytým odstínům oranžové na zdech.