Kostely v kyperském Troodosu: Prosté stavby, které skrývají skutečné poklady

Málokde na světě najdeme tolik křesťanských kostelů a klášterů z byzantské éry jako právě na Kypru. Díky blízkosti Svaté země proniklo zmíněné vyznání na ostrov jako do jedné z prvních oblastí. Již roku 45 tam vykonal pouť sv. Pavel spolu se sv. Barnabášem – židovským konvertitou původem z Kypru, kterého učedníci přijali místo Jidáše. Pavel na místě založil i zcela první křesťanský kostel. 

Desítka skvostů 

Chráněné svatostánky však pocházejí až z období 11.–16. století a na seznamu UNESCO jich aktuálně figuruje desítka. Prvních devět se na list zařadilo už v roce 1985 a najdeme mezi nimi například kostel sv. Mikuláše na střeše z konce 11. století u vesnice Kakopetria či kostel sv. Trojice z 12. století v Pelendri. V roce 2001 pak přibyl i desátý – kostel sv. Spasitele z počátku 16. století v Palaichori. 

TIP: Islandský Hallgrímskirkja: Největší kostel na ostrově

Sakrální stavby spočívají v malebné horské krajině, lemované cedrovými a borovými lesy. Navzdory mnohdy prostému zevnějšku skrývají skutečné umělecké poklady: Téměř celý interiér totiž obvykle zdobí zachovalé fresky a ikony. Nejvíc zřejmě zaujme kostelík Panagia Asinou nedaleko vesnice Nikitari. Nápisy uvnitř naznačují, že vznikl již v letech 1099–1105. Dochovaly se dvě třetiny původních fresek, které mimo jiné vysvětlují účel svatostánku: Dřív sloužil coby kaple byzantského magistra – nejvyššího státního úředníka – Nikefora, jenž zemřel roku 1115. 

Deník umění

Soubor zmíněných památek z Troodosu ovšem nevyniká jen unikátními uměleckými díly. Zahrnuje i mnoho nápisů s přesnými datacemi, což pro středověkou oblast východního Středomoří rozhodně není typické. Získáváme tak představu, jak se vyvíjelo byzantské a postbyzantské sakrální umění po víc než 500 let. Nástěnné malby některých chrámů kromě toho dokládají, že ve 12. století existovaly poměrně úzké vazby mezi západním křesťanským uměním a tím byzantským.