Jak Angličané (ne)objevili Austrálii: Slavného Brita předběhl holandský kapitán

Byl to holandský kapitán Willem Janszoon, kdo v roce 1605, tedy o celých 165 let dříve než James Cook, do své mapy zakreslil více než tři stovky kilometrů západního australského pobřeží. S jeho jménem se pojí také dvě další zdokumentovaná prvenství: jako první Evropan vystoupil na zdejší břeh, a dokonce se setkal i s původními obyvateli – Aboridžinci. Prakticky celé 17. století se tu pak střídala jedna holandská loď za druhou. Ať už úmyslně či dílem nehody nebo náhody se jich tu vystřídalo přes padesát. 

První novorozenec z Evropy?

Rok po Janszoonovi proplul zrádnými vodami mezi Novou Guineou a Austrálií Luis Váez de Torres. Celá oblast průlivu dodnes nese jeho jméno. I on při tom narazil na „neobjevený kontinent“. Mimochodem, jeho námořní objev si hrdě připisují Španělé. Právě v jejich službách čistokrevný Portugalec Torres plul. Do hry se tím dostává už druhá světová námořní velmoc, která ale nemá potřebu nárokovat si titul objevitele.

A Eendracht, Zeewolf, Duyfken, Dordrecht a Amsterdam? To jsou jen jména dalších holandských lodí, které se u australského pobřeží tou dobou zastavily. Na neznámém pobřeží tedy bylo vcelku živo. První Evropan, který se narodil v Austrálii? Malé dítě, které přišlo na svět v roce 1626 – jeho matka se plavila na holandské lodi Leijden, která zrovna kotvila u západního pobřeží. Kapitán Hermanszoon využil porodní přestávky k tomu, aby na souši nabral zásoby. 

Kolonisté, násilníci a objevitelé

Nizozemci také dovezli do Austrálie první kolonisty z Evropy. Nebyl to zamýšlený krok. Jenže po neúspěšném pokusu o vzpouru na lodi Batavia na jejím pobřeží končí stovka ztroskotanců. Píše se rok 1629. Tito přeživší se vraždí a znásilňují mezi s sebou, dojde však i k prvnímu ozbrojenému konfliktu s domorodci. 

O podrobnější průzkum pobřeží a neprobádané pevniny se v dalších letech postaral Dirk Hartog a Frederick de Houtman, stejně jako francouzský objevitel Louis Antoine de Bougainville. Za zmínku rozhodně stojí výprava nizozemského kapitána Willema de Vlamingha. Pronikl na osmdesát kilometrů do hloubky kontinentu, když na člunech vyrazil probádat ústí řeky Swan. 

Velká neznámá? Ale jděte…

Na samém počátku 18. století je tak zmapováno téměř 3 500 kilometrů australského pobřeží a jako dávno známý jižní kontinent jej vedou v patrnosti Francouzi, Španělé, Portugalci i Nizozemci. Ne všichni mají jasno o celkové rozloze pevniny nebo přesném tvaru všech ostrovů, zálivů a průlivů, ale Terra australis už rozhodně není neobjevenou zemí.

Abychom však Angličanům ne­upírali všechny objevitelské zásluhy: v roce 1646 Robert Dudley publikuje první část map Austrálie. Je to dílko skromné, ale počítá se. O třicet let později pak kapitán britské lodi New London tyto mapy zpřesní a v roce 1688 kapitán jménem Read na australském pobřeží pobude celé dva měsíce. Jeho loď Cygnet totiž nutně potřebuje opravit a pomáhají mu i domorodci z kmene Nimaburu. O poznání méně přátelský kontakt s místními má britský korzár William Dampier. V zátoce Žraloků roku 1699 kvůli neshodám nechá do domorodců střílet z mušket a děl.

Země na obzoru!

Jinak mimořádný mořeplavec a objevitel James Cook tedy v letech 1768 až 1771 rozhodně neplul do neznáma. Jeho Endeavour se držela dobře ozkoušených tras, po kterých se už 165 let plavily jiné lodě.

TIP: Výpravy bez návratu: Pohltila Ludwiga Leichhardta australská poušť?

Ostatně i původní chvályhodný záměr jeho plavby, tedy vědecké pozorování přechodu Venuše přes sluneční kotouč, byl vlastně jen zástěrkou. Jako z udělání  při kosmických měřeních „náhodou“ objevil novou zemi, kterou pohotově prohlásil za majetek britské koruny. A Británie se tak okamžitě mohla pustit do dalšího koloniálního dobrodružství.