Florida Keys: Po stopách Ernesta Hemingwaye a vykradačů lodních vraků

Název amerického souostroví Florida Keys má kořeny ve španělském výrazu „los cayos“ neboli „ostrůvky“. Ačkoliv zdaleka nejde o jediný odkaz koloniální mocnosti, zároveň se nedá tvrdit, že by se do tamní historie zapsala nějak výrazněji. V oblasti se totiž nevyskytují naleziště zlata ani jiných „pokladů“, a dokonce postrádá i zdroje pitné vody – kterou ostatně dodnes musí přivádět potrubí. Španělští dobyvatelé tak o území rychle ztratili zájem a přesunuli se jinam.    

Šnečí domy

První osadníci se na ostrovech trvale zabydleli až v průběhu 19. století. Jednalo se o stoupence protestantského hnutí metodistů, kteří se nezalekli strastí plynoucích z neúrodné půdy, náletů moskytů ani odříznutí od zbytku světa. Vedle těchto pracovitých poctivců se však oblast stala také domovem vykradačů vraků: Tzv. wrecking neboli „vrakování“ se zejména na ostrově Key West proměnil v lukrativní a prakticky nejdůležitější formu obživy – vždyť jen Španělé přišli v okolních bouřlivých vodách zhruba o dva tisíce galeon. 

Wreckeři časem zbohatli natolik, že si na Key West mohli postavit krásné vily, zdobené dřevěnými ornamenty. Řada tzv. conch houses je tam k vidění dodnes a tvoří nedílnou součást koloritu města. Samotné slovo „conch“ označuje široké spektrum mořských šneků a obydlí nesou jména podle jejich krásných, často pichlavých ulit. Tímtéž výrazem nakonec sami sebe označují i obyvatelé souostroví, kteří zmíněné šneky považují za výtečnou pochoutku. 

Navzdory živlům

Vedle vykrádání vraků si místní vydělávali také pěstováním tabáku, výrobou doutníků a k úspěchu přispěl rovněž obchod s mořskými houbami. V roce 1860 tak Key West dokonce představovalo nejbohatší město Ameriky. Moderní civilizace však na souostroví dosáhla až začátkem 20. století: V podstatě ji tam přivezl železniční magnát Henry Flagler, který se postaral o vlakové propojení téměř celé Floridy (viz Jedinečné dílo). Ostrovy zůstávaly posledním nepokrytým územím a nakonec padlo rozhodnutí, že je s pevninou spojí asi 200kilometrová trať z Miami až do Key West. 

Gigantická stavba započala v roce 1905 a o sedm let později vyjel na trasu první vlak. Následné dekády relativně poklidné dopravy narušila katastrofa z 2. září 1935, kdy se při řádění hurikánu převalila přes koleje masivní vlna a strhla do moře takřka celou soupravu. Živel si vyžádal stovky životů a uštědřil železniční společnosti smrtící úder, neboť vedle její pověsti zničil také četné úseky trati. Do situace se následně vložil stát a do roku 1938 vybudoval namísto nových kolejí silnice. Vozovka přitom mnohde vede paralelně s Flaglerovými mosty a jejich oblouky, které působí jako opuštěný antický akvadukt.  

Po mostech za aligátory 

Návštěva města Key West se dá pojmout jako jednodenní výlet z Miami, kdy necháte nekonečná předměstí metropole za sebou a zamíříte na jih. Projedete okolo rozlehlého bažinatého národního parku Everglades, který zaujímá prakticky celou jižní špici Floridy a stal se útočištěm mnoha chráněných druhů i aligátorů. V městečku Florida City se pak napojíte na dálnici, po níž vás budou provázet slavné zelené „milníky“, končící právě až v Key West. Než tam ovšem dorazíte, čeká vás kouzelná cesta, na které se klene celkem 43 mostů – a nejdelší z nich měří přes deset kilometrů. 

Po celou dobu se pod vámi bude rozprostírat safírově modrá voda, pravidelně přerušovaná souší subtropických ostrovů. Zastavit byste se určitě měli třeba na Key Largo, se státním parkem John Pennekamp Coral Reef. V proslulém ráji potápěčů si můžete prohlédnout jediné, a tudíž přísně chráněné korálové útesy Spojených států. Milovníky filmů zas jistě nadchne loď The African Queen, jež si zahrála ve stejnojmenném snímku s Humphreym Bogartem. 

Všichni jsou vítáni

Hned na pěti ostrovech se pak rozkládá městečko Islamorada, které si pro změnu oblíbili rybáři a navštívit tam můžete i známé delfinárium. O několik desítek kilometrů dál se nad hladinou klene ikonický Seven Mile Bridge, spočívající na 546 betonových sloupech, a společnost mu dělá paralelní most, který v minulosti poničily živly. Dnes se proto proměnil ve vyhledávané rybářské molo. Následuje pár posledních ostrovů – a už vjíždíte na Key West, který se navždy pojí se jménem spisovatele Ernesta Hemingwaye. 

Do kubánské Havany je odtud blíž než do Miami a místní motto zní „come as you are and lay back“, tedy „uvolněte se a relaxujte“. Historická část města Key West nezapře tropické kouzlo, v němž se snoubí bohémství a ležérní atmosféra. Jinak zcela neamerické „mañana“ neboli nedbalé odkládání povinností na další den je na ostrově běžné a domov tam našla řada vyznavačů alternativního způsobu života či příslušníků menšin.

Nejlepší roky života 

Zdaleka největší místní magnety samozřejmě představují Hemingwayův dům a jeho oblíbená hospoda. „Papá“, jak se spisovateli na ostrově přezdívalo, poprvé přijel v roce 1928 a bohatý strýc jeho druhé ženy Pauliny jim později koupil přepychový dům na Whitehead Street. Hemingway místo miloval a označil ho za nejkrásnější, jaké kdy navštívil. Právě v pracovně zmíněného domu napsal mimo jiné romány Mít a nemít či Zelené pahorky africké. 

Dopoledne tvořil a pak to měl jen pár kroků do hospody Sloppy Joe’s, kde již čekali jeho kumpáni: Popíjel s nimi daiquiri a vyráželi také na lov tuňáků či marlínů modrých. Pauline se kromě jiného starala o zahradu, kde Hemingway nechal vybudovat první bazén ve městě. Problémy nastaly, až když spisovatel ve svém oblíbeném podniku poznal 28letou Marthu Gellhornovou, s níž pak manželku čtyři roky podváděl. Nakonec si Marthu vzal a vycestovali spolu nejprve do Evropy a poté na Kubu. 

Z hospody do hospody 

Z Hemingwayova domu je dnes muzeum napěchované všemožnými připomínkami běžného života jako fotkami, rybářskými háčky nebo třeba urinálem ze Sloppy Joe’s. Pravý genius loci však vládne v podkroví, kde se nacházela pracovna: Uvidíte tam stůl se starým psacím strojem, spoustu knih, lovecké trofeje i suvenýry z cest. Na zahradě pak potkáte slavné a místními obyvateli zbožňované kočky: Pocházejí prý od spisovatelova kocoura a mají jeden prst navíc.

„Víte, že ten původní Sloppy Joe’s byl o kus dál? Tady stála jiná putyka, ale Hemingway do ní chodil taky,“ líčí v legendární přeplněné hospodě rozesmátý vousáč, který se bez mrknutí oka představuje jako Ernest. Přijel, aby se v rámci hemingwayovského festivalu zúčastnil populární každoroční soutěže o nejlepšího spisovatelova dvojníka. A rozhodně mu nelze upřít jisté šance…

Potlesk slunci

Až se nabažíte hemingwayovského odkazu, zjistíte, že Key West nabízí i mnoho povyražení, jež s významným spisovatelem nesouvisejí. Například z turisticky oblíbeného starého přístavu na severozápadě města se můžete vydat lodí na ostrovy Dry Tortugas a do tamního národního parku s nedotčenou přírodou i s pevností Jefferson z 19. století. Za návštěvu stojí rovněž námořní muzeum na Greene Street, jež mapuje hlavně španělskou mořeplavbu v oblasti. Zabývá se však také hledáním potopených lodí a zřejmě nejatraktivnější exponát tvoří víc než dvoukilová zlatá cihla, jedna z mnoha, které v lokalitě našel slavný lovec pokladů Mel Fisher.

TIP: New Orleans: Mekku světového jazzu koupil prezident Jefferson od Napoleona

Turisté se rádi fotí u posledního „milníku“ na rohu Whitehead a Fleming Street nebo před velkou barevnou bójí na konci South Street, která označuje nejjižnější bod kontinentálních USA. Závěr dne se pak dá příjemně strávit třeba na Mallory Square: Karibská romantika západu slunce se na zmíněném náměstí mísí s výstupy pouličních hudebníků či výtvarníků a po zmizení posledního paprsku za obzorem se tleská. Jde o specialitu místa, kde geograficky začínají nebo končí Spojené státy.