Chemik pod gilotinou: Proč padl Antoine-Laurent de Lavoisier za oběť revoluci?

Za Velké francouzské revoluce bylo možné všechno. Z prominentů se přes noc stali nepřátelé lidu. Na vlastní kůži to poznal i věhlasný francouzský učenec Antoine-Laurent de Lavoisier, známý pod přídomkem „otec moderní chemie“
10.11.2019 - Jana Ládyová


Je až s podivem, že je toto krvavé období francouzských dějin stále nekriticky oslavováno a že 14. červenec zůstává hlavním francouzským svátkem. Poslední fáze revoluce přinesla nekontrolované násilí plné demagogie, fanatismu, nenávisti a zločinů. Vždyť kolik nevinných lidí přišlo naprosto nesmyslně o život! Jedním z nich byl i věhlasný francouzský učenec Antoine-Laurent de Lavoisier, známý pod přídomkem „otec moderní chemie“.

Lavoisier a Marat

Do jeho relativně klidného života Antoina a jeho ženy Marie-Anne krutě zasáhla Velká francouzská revoluce. Zpočátku se spolupráci s novým režimem nebránil. Pracoval ve správě státních financí a v komisi pro zavedení metrického systému.

Proč však musel Antoine de Lavoisier zemřít? Jaké hrůzy se vlastně dopustil? Dříve se uvádělo, že možnou příčinou odsouzení byly spory s Jean-Paulem Maratem, který patřil mezi nejoblíbenější, ale také nejfanatičtější revolucionáře. Když totiž před lety žádal profesí lékař Marat o přijetí do Akademie věd, komise, v níž zasedal i Antoine Lavoisier, jeho vstup zablokovala. Marat to chemikovi jistě nikdy nezapomněl. Přátelé se z nich rozhodně nestali! Jenže Marat byl zavražděn Charlottou Cordayovou rok před Lavoisierovou smrtí, takže přímá souvislost zde být nemohla.

Úspěch se neodpouští

Antoine Lavoisier byl nejen skvělý vědec, oprávněně hrdý na výsledky své práce, ale především bohatý a finančně zajištěný muž. V mnoha směrech převyšoval své okolí. A jako takový budil nejen závist, ale přímo nenávist. Už jeho kolegové z Akademie byli na počátku sedmdesátých let pobouřeni tím, že mladý badatel neživoří, ale je díky akciím Ferme Générale „ve vatě“. Tehdy situaci dokázal uklidnit jeden z Antoineových kolegů. V období diktatury však nenávist, zejména ze strany jakobínů a nemajetné lůzy propukla v plné síle. Solí v očích byl náhle každý šlechtic, navíc bohatý! A akcionáři Ferme Générale, tedy nájemci daní? Ti dvojnásob! 

Smrt jak na běžícím pásu

Na základě dekretu z roku 1793 byli akcionáři označeni za nepřátele lidu, uvězněni a odsouzeni k trestu smrti. Jejich majetek byl poté zkonfiskován. To byl hlavní účel! Marné bylo úsilí Marie-Anne Lavoisierové, jež manžela pravidelně navštěvovala ve vězení, i jejích přátel, kteří bojovali za jeho propuštění. Soudce neobměkčilo ani dobrozdání vypracované Úřadem pro umění a řemesla, v němž se zdůrazňovaly Lavoisierovy vědecké zásluhy a služby, které poskytl vlasti. Naprostý nezájem! Podle žalobce Antoina Dupina bylo nutné učinit „spravedlnosti zadost“ a to co nejrychleji.

TIP: Smrt cenou za věrnost: Tragický konec nejlepší přítelkyně Marie Antoinetty

Revoluční tribunál vědce obžaloval ze spiknutí proti republice, zpronevěry, rozkrádání daní, zneužití pravomoci a podvodů. Obvinili ho také za míchání vody a škodlivých látek do tabáku. Soudní proces trval pouhé dva dny a skončil 8. května 1794. Hned téhož odpoledne byl Antoine spolu s dalšími sedmadvaceti členy Ferme Générale na místě dnešního Place de la Concorde gilotinou popraven. Mariin otec Jacques Paulze přišel na řadu jako třetí, jeho zeť Antoine de Lavoisier hned vzápětí. Mezi jednotlivými popravami byla nutná jen asi minutová prodleva na odtažení bezhlavého těla. Celá „akce“ zabrala pouhých pětatřicet minut…


Další články v sekci