Bosra: Poklad římského stavitelství

První zmínky o městě Bosra ležícím na jihu Sýrie nedaleko hranic s Jordánskem nalezneme na hliněných tabulkách z období egyptských faraonů ve 14. století př. n. l. Zlatý věk zde ale vypukl až ve 2. století, kdy se Bosra stala hlavním městem římské provincie Arabia Petraea.

Právě u Římanů má původ také největší zdejší architektonický skvost – rozlehlý amfiteátr. Až do poloviny 20. století byl z velké části ukryt a zakonzervován pod pískem, a představuje tak dnes jednu z nejzachovalejších staveb svého druhu na světě.

Kolos široký 102 m mohl pojmout na patnáct tisíc diváků a také jeviště zdobené korintskými sloupy se pyšnilo velkolepými rozměry – délkou 45 m a šířkou 8,5 m. Nad částí divadla se klenula prostorná dřevěná střecha, zbytek zakrývalo plátno. Traduje se, že během představení se do vzduchu rozprašovala aromatizovaná voda, aby se početným divákům lépe dýchalo.

Amfiteátr však zdaleka nepředstavuje jediný stavitelský unikát na území dnešní Bosry. Ve městě se nalézá také řada dalších památek z doby Římské a později Byzantské říše a najdeme zde rovněž množství upomínek na arabskou nadvládu. Jedná se nejen o zbytky veřejných lázní a fontán, ale i o pozůstatky křesťanských kostelů.