Mary Rose Jindřicha VIII.
Čtyřstěžňová karaka patřila od roku 1511 do válečné flotily Jindřicha VIII. Osudnou se jí stala bitva s Francouzi 19. července 1545, kdy přetížena 700 vojáky v kovové zbroji se pod náporem větru převrhla, aniž by se výrazněji zapojila do boje. Stalo se tak přímo před očima krále nedaleko Portsmouthu v jižní Anglii. Vrak byl částečně vytěžen již v roce 1836 a roku 1982 byl z moře vynesen celý zachovalý bok lodi. Našlo se 170 lidských koster, na 17 000 různých dobových předmětů, výzbroje a výstroje lodi i vojáků. To vše i restaurovaná část vraku je vystaveno v Muzeu Mary Rose v Portsmouthu.
Chlouba španělské flotily
6. září 1622 zuřil u Floridy hurikán a z osmadvacetičlenné španělské zlaté flotily šlo sedm lodí ke dnu, včetně nejslavnější Nuestra Señora de Atocha (Panna Marie Atošská). Zbytky čtyřstěžňové galeony dlouhé 34 a široké 10 metrů našel v roce 1967 v hloubce 17 metrů americký hledač pokladů Mel Fisher. Obětoval jejímu hledání 17 let a přišel při něm o manželku a syna. Loď vezla zlaté a stříbrné mince, ingoty a šperky, sochy a jiné artefakty v hodnotě dnešních 400 milionů dolarů. Přizvaní archeologové získali mnoho cenných poznatků o stavbě lodí v 17. století.
Čeští potápěči zachraňují Slunce
Solen (Slunce), třístěžňová třicetimetrová galeona patřila do flotily válečných lodí švédského krále Gustava II. Adolfa. Za třicetileté války blokovala vjezd do Gdaňského přístavu na severu Polska. V námořní bitvě u Oliwy 28. listopadu 1627 se polské eskadře podařilo Švédy překvapit a Seveřané se po potopení několika svých lodí obrátili na útěk. Aby Solen Poláci nezajali, vyhodil ji člen posádky do povětří. Zbytek lodi klesl do hloubky 17 m, kde byl nalezen v roce 1970. Zachovala se celé dno lodi s roztrženou přídí, kde byla umístěna prachárna. Archeologických prací se s polskými odborníky účastnili i čeští potápěči. Zachránili 12 bronzových děl, zbytky ručních palných zbraní, měděné a stříbrné mince, předměty denní potřeby posádky a také ostatky dvou švédských námořníků. To všechno je vystaveno v námořním muzeu v Gdaňsku.
Slavná pyšná Vasa
Další válečná loď švédského krále Gustava II. Adolfa, velká 67 x 12 metrů, byla spuštěna na vodu roku 1628. Potopila se však hned během panenské první plavby kvůli špatné stabilitě (64 bronzových děl bylo umístěno příliš vysoko oproti nedostatečné zátěži v kýlu lodi) a usedla na dno Baltu u Stockholmu v hloubce asi 32 metrů. Pětimetrová vrstva bahna, která ji během staletí pokryla, ji dokonale zakonzervovala. V roce 1961 byl vyzvednut celistvý trup bohatě zdobený dřevěnými plastikami ve zcela zachovalém stavu. Ačkoli se ve vraku nenašly drahocenné předměty, má nesmírnou archeologickou hodnotu.
Nuestra Señora de la Concepción
Obří galeona, dosud největší, jakou Španělé měli (délka 45–50 metrů), vyplula z filipínské Manily, plná orientálního zboží: zlatých šperků, slonoviny, porcelánu a koření. Její osud zpečetila velká bouře 20. září 1638. Tehdy se potopila u ostrova Saipan (Severní Mariany) v Tichém oceánu i se čtyřmi sty pasažéry. Roku 1987 ji objevil tým amerických podmořských archeologů z Pacific Sea Resources. Během dvouleté kampaně obnášející asi 10 000 ponorů potápěči vyzvedli na 1 300 zlatých šperků či vzácný čínský porcelán z dynastie Ming.