Zaostalý východ: Podkarpatská Rus za první republiky

Země byla po všech stránkách zaostalejší než Slovensko a moderní infrastruktura zde musela být budována takříkajíc „na zelené louce“. Číst a psát zde umělo jen 17 % lidí a chyběla jakákoliv politická tradice i zkušenosti. Čeští učitelé, úředníci a kulturní pracovníci proto museli začínat od píky a zaostalost země se zmenšovala jen pomalu. Podařilo se však zastavit masovou emigraci Rusínů do zahraničí a počet obyvatel pozvolna stoupal. Dvě třetiny lidí ale stále pracovaly v zemědělství či lesnictví a průmysl se rozvíjel jen pozvolna hlavně v oblasti dřevařství, lihovarnictví a těžby kamene.

Ve větších městech, zejména v Užhorodě a Mukačevu, se stavěly moderní budovy, otevíraly nové školy, budovaly silnice a železniční tratě, vznikaly první moderní nemocnice a podobně.

Československo v letech 1928 - 1938. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)

Dědictví předchozích staletí bídy však bylo tak velké, že se jej při nejlepší vůli nedařilo překonat. Zejména venkov byl stále zaostalý, panovala zde chudoba, hlad a infekční choroby. Státní i soukromé investice neproudily do země v takové výši, jak by potřebovala a navíc byla také zde situace negativně ovlivněna světovou hospodářskou krizí.

Následky krize

Důsledky ekonomické recese byly pro Slovensko a Podkarpatskou Rus s jejich křehkou ekonomickou strukturou horší, než pro české země. Z registrovaných nezaměstnaných jich dostávalo na Slovensku podporu jenom 20 %, na Podkarpatské Rusi ještě méně. Ostatní nezřídka doslova trpěli hladem a jejich situace byla zoufalá.

TIP: Exotika na východě republiky: Jak se žilo na Podkarpatské Rusi?

Teprve ve druhé polovině třicátých let došlo k určitému oživení. Nezaměstnanost se podařilo omezit především stavbou nových silnic a železničních tratí. Zvýšené zbrojení se projevilo stavbou nových továren zejména na západním Slovensku. Také tam bylo možné najít práci, stejně jako v nových Baťových továrnách.