Zamilovaný král: Zikmund II. August se oženil z lásky, senátu i rodině navzdory
Vztah polského krále Zikmunda II. Augusta a Barbary Radziwiłłówny patří k silným milostným příběhům polské i litevské historie. Inspiroval autory legend, malíře, filmaře. Na motivy Barbařiných osudů vznikl v Litvě dokonce muzikál. Dnes na tento vztah pohlížíme romanticky, ale ve své době tomu bylo malinko jinak…
Jako trojská Helena?
Že pro ni ztratil hlavu polský král? Nedivme se! Měla pověst nejkrásnější ženy své doby. Přirovnávali ji k trojské Heleně. Zpočátku milenci svůj vztah dlouho a úspěšně tajili. Tajně se i vzali. Toho využili Barbařini příbuzní k posílení své moci na královském dvoře. Pak to ale prasklo. Řadu šlechticů to rozhořčilo. Nutili krále, aby sňatek anuloval. Ale Zikmund bojoval jako lev, jen aby se jeho milovaná dočkala uznání a korunování královnou. Ostatně nešlo o první panovnici bez královské krve.
Krásná Barbara pocházela z Vilniusu, kde se narodila do vlivného litevského rodu Radziwiłłů. Bohatá a mocná rodina nejednou významně zasáhla do polských dějin. Na přesném roce jejího narození se historikové nedokážou shodnout, a tak pro jistotu uvádějí raději roky dva: 1520 nebo 1523.
Psal se rok 1537, když rodiče Barbaru provdali za Stanislawa Gasztołda, o patnáct let staršího litevského aristokrata. Nejednalo se zrovna o typický sňatek. Barbařin manžel, trakaiský a trocký vévoda, byl původně zasnouben s její starší sestrou Annou. Jenže nedlouho před svatbou své zasnoubení zrušil. Důvod se nikde neuvádí. Můžeme jen spekulovat, že snad šlechtična neměla tu nejlepší pověst. Kdo ví…
Jenže Radziwiłłovi nechtěli o tak významného ženicha přijít, a tak mu nabídli svou mladší dceru Barbaru. Po necelých pěti letech Stanislaw umírá, aniž zplodil nějaké děti. Podle tehdejších litevských zákonů nemohla Barbara jako bezdětná vdova zdědit manželův majetek. Ten připadl litevskému velkovévodovi a zároveň polskému králi Zikmundovi I., který ho obratem předal svému synovi. To ještě nemohl tušit, že se Zikmund II. August stane největší láskou Barbařina života.
Dynasticky vhodný sňatek
Následník trůnu splnil přání svého otce a oženil se s Alžbětou Habsburskou, sedmnáctiletou dcerou českého krále Ferdinanda I. a Anny Jagellonské. Ta neměla v Polsku a Litvě rozhodně snadnou pozici. Nejenže jí prý scházela krása, ale navíc trpěla epilepsií, takže se příliš neúčastnila společenského života. Zikmunda nepřitahovala. Naopak: nesnášel ji. Novomanžel raději po svatbě odjel do Litvy, kde si užíval s milenkami.
Opuštěná Alžběta si stěžovala u svých rodičů a ti zasáhli. Zikmund musel navenek zachovávat dekorum, jeho otec ho za „odměnu“ jmenoval litevským místodržitelem a poslal za ním Alžbětu do Vilniusu. Ta však již po dvou letech manželství jako bezdětná umírá.
Tajná svatba
S Barbarou Radziwiłłównou se v Litvě Zikmund poprvé setkal v době, kdy ještě žila jeho žena. Oficiálně ji navštívil kvůli dědictví po jejím manželovi. Nejspíš ho ale hnala touha spatřit mladou vdovu, o jejíž kráse kolovaly legendy. Brzy se z nich stali milenci. Kdy přesně došlo ke svatbě, se s jistotou neví. Do říše bájí asi patří legenda o tom, že Barbařini příbuzní se o tajném vztahu dozvěděli a nutili Zikmunda, aby se buď s vdovou oženil, anebo se s ní rozešel. Král jim prý slíbil, že se s Barbarou rozejde. Slib však nedodržel a se svou milou se scházel i nadále. Povídalo se, že když ho u ní jednou překvapili, přivlekli kněze, aby je okamžitě oddal.
Moc pravdy na tom asi nebude. Zikmund totiž nepatřil k těm, kdo by se nechal do čehokoli dohnat. Mnohem spíše Barbaru opravdu hluboce miloval, a když mu sdělila, že čeká dítě, tajně se s ní oženil, aby se narodil legitimní potomek. Jenže novomanželka prý potratila. Anebo těhotenství jen předstírala? To se už asi nedovíme…
Boj za uznání sňatku
Tajná svatba byla v rozporu se zákonem, který králi ukládal povinnost svůj sňatek konzultovat se senátem. Když vyšla najevo, všichni se postavili proti - včetně jeho rodičů. Jenže Zikmund si cenil své lásky víc než svého titulu a byl dokonce zpočátku připraven vzdát se polského i litevského trůnu. Nakonec se rozhodl, že polskou šlechtu, která žárlila na vzrůst moci rodu Radziwiłłů, přesvědčí.
Začaly se šířit zvěsti o Barbařině promiskuitním životě. Obviňovaly ji, že Zikmunda, který se po smrti otce stal králem, očarovala. Barbara však neměla žádné mocenské ambice, ani se nesnažila získat úřady pro své příbuzné. Milovala Zikmunda láskou, jakou do té doby nepoznala. Polská šlechta pak nabídla králi ústupek. Byla ochotna uznat Barbaru coby manželku, nikoli však jako královnu. Na to ale Zikmund nepřistoupil. Stále doufal v potomky, a tím by zpochybnil jejich legitimitu.
Konečně královnou
Zikmund části šlechty pohrozil, část uplatil, ale hlavně našel spojence. Získal na svou stranu papeže, kterému se zavděčil, když v Polsku potíral kalvinismus a luteránství. Pro případ vzpoury mu pak slíbil podporu jeho bývalý (a vlastně i budoucí) tchán Ferdinand I. Habsburský. Polská šlechta tedy kapitulovala a v prosinci 1550 došlo v Krakově k slavnostní korunovaci Barbary polskou královnou.
TIP: Neúspěšné manželství: Proč nepustila Hedvika Vladislava Jagella do ložnice?
Společné štěstí netrvalo dlouho. Už delší dobu se kráska potýkala s vážnými zdravotními problémy. Trápily ji bolesti břicha provázené nevábnými hnisavými boulemi, což její okolí velice odrazovalo. Zikmund u ní obětavě probděl nejednu noc. V květnu 1551 Barbara po velkém utrpení v Krakově zemřela. Korunu nosila pouhých pět měsíců. Poslední přání, aby byla pohřbena ve Vilniusu, jí manžel splnil. Pohřební vůz s její rakví se vydal na dlouhou cestu do Barbařina rodného města a v každém kostele, který míjel, se sloužily za zesnulou královnu mše.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií