Z francouzského generála osmanským pašou: Jak Claude-Alexandre de Bonneval přijal islám

Začínal ve francouzské armádě, v níž prý statečně bojoval na počátku války o španělské dědictví. Neúměrným rozhazováním peněz si ale znepřátelil jednoho ministra, který ho nechal za prostořeký dopis a dluhy vsadit do vězení.

Ahmed paša

Odtud ale uprchnul a už příštího roku bojoval po boku Habsburků u Turína proti Francouzům! Opět prý velmi statečně, a proto byl doma označen za vlastizrádce. V habsburských službách pak vynikl, získal hodnost podmaršála a byl přítelem Evžena Savojského. S ním také roku 1717 bojoval proti Turkům o Bělehrad.

Protože se mu ale nedostalo žádné výnosné funkce, zahořkl a intrikoval proti Evženovi i jeho lidem a dokonce proti nim sepsal a roku 1724 v Bruselu vydal vulgární pamflet. Opět ho uvěznili a rozzlobený Evžen zařídil, aby nad ním válečný soud vynesl trest smrti. Naštěstí pro Bonnevala to byl pro císaře Karla VI. příliš krutý trest, a tak zařídil jeho převoz do vězení na brněnském Špilberku.

Po propuštění Bonneval bloudil Evropou a chtěl se Habsburkům pomstít. To se nedalo udělat nikde lépe než ve službách Turků! Odešel k nim v roce 1729, přijal islám a jméno Ahmed. V Turecku se znovu vyznamenal, byl povýšen na pašu, ovšem šťastný prý nebyl a na konci života uvažoval o další změně tábora – tentokráte chtěl vstoupit do služeb papeže. K tomu už ale nedošlo, protože v roce 1747 zemřel. A jak praví jeden historik, „možná sám netušil, zda míří do muslimského ráje, katolického očistce, nebo jen do libertinské nicoty“.