Vůdce a Thule: Jaký byl vztah Adolfa Hitlera k okultistické společnosti?

Množství autorů se v minulosti zabývalo Hitlerovým vztahem ke společnosti Thule (německy Thule-Gesellschaft, pravým jménem Studiengruppe für germanisches Altertum, doslovně česky „Studijní skupina pro germánský starověk“). Slovo Thule je název bájného severského ostrova, který je znám i jiným jménem – Hyperborea. Z pohledu nacistické esoteriky byl ostrov Thule chápán jako místo, ze kterého vzešla árijská rasa.

Thule a vznik nacismu

Společnost Thule založil koncem první světové války Rudolf von Sebottendorf (původním jménem Adam Glauer), jeden z žáků Lanze von Liebenfelse – rakouského radikála (vlastním jménem Adolf Josef Lanz), který založil okultistický magazín Ostara, v němž publikoval nacionalistické a protižidovské texty.

Sebottendorf v mládí hodně cestoval a v Egyptě měl možnost seznámit se s vyznavači súfismu, mystické odnože islámu. Právě to v něm zřejmě probudilo zájem o okultismus i alchymii, který se stále víc prohluboval. Po návratu do Německa však byl obviněn z různých podvodů a padělatelství, takže musel uprchnout do Istanbulu, kde se věnoval okultismu a roku 1910 založil vlastní mystickou lóži.

Za první světové války se usadil v Bavorsku, vstoupil do nacionalisticky zaměřeného Germánského řádu (Germanenodren). Jeho názory byly čím dál „originálnější“. Mimo jiné tvrdil, že islám a germánské runy mají stejné árijské kořeny, ale árijci prý ztratili povědomí o magické síle run kvůli míšení s podřadnými rasami, zejména se Židy.

Po vzniku společnosti Thule počet členů rychle rostl a na podzim 1919 jich bylo už okolo 1 500. Vstupovali sem lidé z „lepší společnosti“, hlavně šlechtici, právníci, soudci, bankéři, podnikatelé a podobně. Mnoho z nich se později stalo funkcionáři nacistické strany NSDAP. Skupina prováděla různé na pohled efektní obřady, přednášky o germánské mytologii a další akce.

Symbolem Thule byl pravotočivý hákový kříž překrytý mečem a společnost měla hesla typu „Pamatuj, že jsi Němec“ nebo „Dbej na čistotu své krve“. Členové věřili v příchod jakéhosi germánského mesiáše, který vyvede poražené Německo z chaosu a používali pozdrav „Heil und Sieg!“.

V dobách politické nestability v Německu na přelomu let 1918 a 1919 se Thule aktivně podílela na boji s levicovými silami. Docházelo přitom k bojům s komunisty, při nichž tekla krev na obou stranách. A protože vedení Thule mělo zájem proniknout i mezi dělníky, došlo k založení Politického dělnického kroužku, v jehož vedení se objevil jeden ze zakladatelů nacistické strany Anton Drexler. Ten úzce spolupracoval se Sebottendorfem na založení Německé dělnické strany (Deutsche Arbeiterpartei) v lednu 1919, která se o rok později přejmenovala na Nacionálně socialistickou německou dělnickou stranu (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei – NSDAP).

Hitler a tajné společnosti

Přes úzké propojení nacistů s Thule se Hitler oficiálně stavěl proti podobným tajným spolkům a odsuzoval jejich spiklenecký charakter. Nikdy také ve skutečnosti členem Thule nebyl a  vystupoval zde pouze jako host, podobně jako další nacističtí předáci Dietrich Eckart, Rudolf Hess nebo Alfred Rosenberg. Hitler sám dával přednost otevřenému boji v politické straně, jakou se stala NSDAP.

Některé prvky z činnosti ariosofistů jej bezpochyby ovlivnily, zejména nenávist proti Židům a rasismus obecně. Ale okultní teorie mu zřejmě vždy byly cizí a sám členy tajných společností ve svém Mein Kampf ironicky hodnotil takto: „Charakteristické pro tyto povahy je, že básní o starogermánském bohatýrství, o šedém závoji dávných dob, o kamenných sekyrách, mečích a štítech, ve skutečnosti jsou však největší zbabělci, jaké si člověk jen může představit. Neboť stejní lidé, kteří ve vzduchu šermují s věrnými plechovými kopiemi starogermánských mečů a na vousaté hlavě nosí preparovanou medvědí kůži s rohy a prosazují boj s duchovními zbraněmi, se jako hejno hus ve spěchu rozutečou před každým komunistickým gumovým obuškem. Potomstvo nebude mít mnoho důvodů oslavovat jejich hrdinskou existenci v nějakém novém eposu.“

TIP: Hákový kříž nad velehorami: Po stopách nacistické expedice do Tibetu

Znak Thule byl ovšem nakonec v upravené podobě přijat jako nacistický symbol a tím už zůstal. Na zakládající schůzi NSDAP v květnu 1920 tak mohli lidé poprvé vidět černou svastiku v bílém kruhu na červeném pozadí. Samotná společnost Thule po uklidnění politické situace v Německu ztrácela na významu a nakonec se kolem poloviny dvacátých let dočasně rozpadla.