Veselý život nevěstinců: Středověká města provozovala vlastní hampejzy

Prostituce tvořila běžnou součást středověkých sídel. V 13. století, kdy se města začala zvětšovat a úřady silněji prosazovaly své pravomoci, se objevila snaha uvedený druh „podnikání“ kontrolovat. Místní správa se obvykle pokoušela kurtizány soustředit do jediné instituce, oficiálně spravované městem – do veřejného domu, jehož dveře byly otevřeny všem. 

Každé běžné francouzské město provozovalo vlastní nevěstinec zařízený podle svých možností. Například v Tarasconu se jednalo o maličký přízemní domek u hradeb, ale třeba v Lyonu a Avignonu konkurovala výstavnost „bordelu“ (od francouzského výrazu pro prkno, jenž odkazoval k přístavním chatrčím) i patricijským palácům. Vedle toho existovaly soukromé nevěstince, kde měli kuplíři často k dispozici dvě, nanejvýš tři prostitutky.

Jenom na půl úvazku

Pro řadu žen ve středověkých městech znamenala prostituce pouze přivýdělek k hlavnímu zdroji obživy – typicky ubytovávaly studenty nebo šlo o hostinské či manželky některých řemeslníků. Často si dáma z výdělku pořídila vlastní dům: Nejdřív v něm provozovala nevěstinec a posléze dům pronajímala. 

Prakticky každý muž ve Francii vrcholného středověku se s prostitutkami stýkal zcela běžně. Před vznikem nevěstinců bylo možné „lehké děvy“ nejčastěji najít v hospodách, případně v městských příkopech, bránách a zahradách. Zákon se je opakovaně pokoušel vyhnat z veřejných lázní. Pařížské kurtizány pak došly ve své troufalosti tak daleko, že si klienty sháněly přímo v kostelích – k nevoli církevních představitelů, kteří na ně posílali stráže.

Na všechno je zákon

Právo předepisovalo prostitutkám řadu povinností, jež je měly odlišit od počestných žen, aby nedocházelo k trapným omylům. Jako znak své profese musely například nosit bílou stuhu a červený baret, který si záhy oblíbily i ostatní dámy. Nevěstky rovněž nesměly mít zlacené či stříbřené doplňky, perly, nabírané rukávy či kožešinu z popelčiny nebo z veverky. 

TIP: Síla kuběn náramná: Jak se potírala prostituce v utrakvistických Čechách?

Zdá se však, že zmíněná nařízení nedodržovaly a často si dopřávaly nejluxusnější oděvy. Je známo, že v Avignonu a v Paříži si braly do kostela velké zdobené knihy: Sice v nich neuměly číst, ale demonstrovaly jimi své bohatství.

Vymýtit? Nemožné…

Ve Francii Ludvíka IX. se projevila ojedinělá snaha prostituci vymýtit. V roce 1254 vykázal král kurtizány z měst a jejich majetek měl být zabaven. Podle dochovaných listin však ještě v roce 1256 vymáhal panovník dodržování výnosu ve vlastních obcích – což naznačuje, jak aktivně radní k plnění jeho vůle přistupovali. Některá města přitom učinila jen nejnutnější opatření: Například Dijon tvrdil, že prostitutky „vyhnal“, neboť rada jejich řemeslu vyhradila pouze dvě ulice.