Upír ze švédské bažiny: Kdo byl tajemný muž z Bockstenu?

V červnu roku 1936, na farmě Bocksten, poblíž švédského přístavního města Varberg, vedl Thure Johansson koně při vláčení rašeliniště. Brána se zadrhla a chlapec zahlédl kosti zamotané v textilu. Přivolal svého otce, který pracoval nedaleko. Spatřili lebku částečně ještě pokrytou kůží s polodlouhými kudrnatými vlasy.

Lebka byla v natolik dobrém stavu, až se nálezci domnívali, že vidí oběť nedávného zločinu a přivolali policii a místního doktora. Ti odkryli kostru osoby ležící obličejem dolů. Srdce měla probodnuté dubovým kůlem, další březový kůl trčel uprostřed zad, třetí prošel tělem vedle kosti pánevní a čtvrtý jen poškodil šatstvo. Brzy se však ukázalo, že tělo je mnohem starší a nepřísluší již do působnosti policie. Nic nebránilo normálnímu pohřbu a místní vikář stanovil termín na příští neděli. Doktor se o nálezu zmínil také řediteli muzea ve Varbergu, Albertu Sandklefovi, který přispěchal na místo a podle oblečení mrtvého usoudil, že se jedná o osobu ze středověku. Urychleně přizval vědce ze Stockholmu, kteří všechny nalezené artefakty velmi bedlivě prozkoumali. 

Staletí stará kostra

Nalezený muž, pravák, o výšce 170–175 cm měl nepříliš svalnatou postavu se začínajícím bříškem). Badatelé odhadují věk podle stavu zubů a kostí v rozmezí 25-40 let, přičemž nejpravděpodobnější je 35 let. Profesor Claes Lauritzen došel po rekonstrukci lebky k závěru, že muž byl zabit třemi ranami tupým předmětem do hlavy. Podle jiné teorie je však možné, že poškození hlavy nastalo dodatečně až v bažině. Stále zůstává otázkou, jak muž skutečně zemřel. Vědci se domnívají, že muž zemřel asi v rozmezí let 1350–1370, ale jistí si být nemůžou, protože přesné datování není možné.

Kvalita a střih oděvu ukazuje na několik možných povolání muže. Zvláště zajímavá je totiž jeho kápě, která naznačuje že by se nemuselo jednat o bezvýznamného nebo nemajetného muže. Polodlouhé vlasy tuto teorii také podporují. Podle jedné z teorií by to mohl být výběrčí daní či jiný úředník nebo verbíř do armády. Stejný typ kápě byl též používán v církevním prostředí. Podle jednoho výzkumu, kápě a znak na pochvě nože odpovídají příslušnosti k řádu Ordo Sancti Spiritus (řád Sv. Ducha).

TIP: Polští archeologové objevili středověké upírské pohřebiště

Vynořila se také místní pověst o identitě muže. Starý farmář si vzpomněl na legendu z dětství, která vyprávěla o náhončím do armády (verbíři) zabitém místními rolníky. Aby v noci nevstal z hrobu a nestrašil, byl proklán kůly. Vyprávění se však nepodařilo ověřit.  

Jedinečný nález

Pobyt v močále však neměl pouze samá negativa. Díky němu je Bockstenský nález unikátní zejména nezvykle dobře zachovanými kosterními pozůstatky a vlněnými, koženými či dřevěnými artefakty, ze kterých mohou historici zjistit cenné informace o životě v jižním Švédsku dané doby. Ne náhodou je tedy hýčkaným exponátem muzea ve Varbergu, kde kromě dochovaného nálezu vystavili i zdařilou rekonstrukci muže z Bockstenské bažiny a to včetně takových detailů, jako je jeho obličej. Pokud snad budete mít cestu do Švédska, můžete se setkat s historií doslova tváří v tvář.