Tajemný Wogastisburg: Kde leží dějiště slavné bitvy českých dějin?

Bitvu u Wogastisburgu můžeme bez nadsázky označit za nejstarší bitvu českých dějin, ovšem s dodatkem první doloženou. Její výjimečnost spočívá v tom, že ji dokážeme přesně časově zařadit a dát ji do širších souvislostí. Navíc je pro české dějiny zajímavá jako první konkrétní vojenské vystoupení našich předků, raně středověkých Čechů a Moravanů. Za písemnou zprávu o bitvě, stejně jako v případě samotné existence Sámovy říše, vděčíme Fredegarově kronice. O události se zmiňuje v souvislosti s vládou austrasijského krále Dagoberta I. 

Ztracená pevnost Wogastisburg

Lokalizace hradiště patří k velkým archeologickým výzvám, a proto se nelze divit dlouhému zástupu hypotéz, které se snaží určit místo, kde Sámo slavně zvítězil nad Franky. Fredegarova kronika Wogastisburg označuje jako castrum, tedy trvale osídlený post, ve své době známý a nepotřebující další upřesnění. V dobách Římské říše však slovo castrum mělo ještě jeden konkrétní význam a to vojenský tábor – pevnost. To nám ovšem pátrání příliš neusnadňuje.

Víme, že Wogastisburg byl pohraniční pevností Sámovy říše, možná střežící významnou stezku na západ, kde docházelo k častým konfliktům mezi Slovany a obyvateli východní části Franské říše. Sem také směřoval Dagobert a zde narazil na pohraniční opevněné místo.

První pokusy o nalezení místa slavné bitvy proběhly už v 18. století, dlouho se ale opíraly čistě o lingvistické bádání. O lokalizaci se pokoušel v 19. století i František Palacký, který pevnost situoval do okolí Domažlic, vycházeje z faktu, že zde vedla významná obchodní cesta. Další významný český historik, Augustin Sedláček, vyslovil domněnku, že mohl ležet na západě či severozápadě Čech. Usuzoval tak na základě existence obchodní cesty vedoucí údolím řeky Ohře, kterou mohl využít i král Dagobert.

V následujících letech byla záhadná pevnost hledána v okolí Bratislavy, Mikulčic, na vrchu Hostýn a také ve Znojmě. Nadějně vypadalo i pátrání na severozápad od našich hranic, v Německu, avšak nakonec bez úspěchu.

Lokalitou, která je s Wogastisburgem spojována od konce sedmdesátých let 20. století, je vrch Rubín u Kadaně v Poohří. Teorie se opírá o fakt, že tudy vedla významná obchodní stezka, které mohl v čele hlavního proudu invazního vojska využít Dagobert. Na této lokalitě bylo odkryto poměrně rozsáhlé slovanské hradiště s četnými nálezy avarského původu ze 7. století, především ostruh, kování opasků a úlomků zbraní. Dá se tušit, že by mohlo jít o fragmenty z výzbroje Sámovy armády.

Směrem k jihu

Další hypotézy situují Wogastisburg na Dunaj, respektive do některé z bývalých římských pevností, které chránily hranice antického impéria. Byl učiněn pokus ztotožnit Wogastisburg s dnešní Vídní (římská Vindobonna) či s velkou pevností Carnuntum. Naposledy padla volba na menší římskou pevnost Augustinianis, dnešní Traismauer, která představovala vhodné místo na Dunaji s přístupem na sever, tedy na jižní Moravu, k předpokládanému jádru říše. Právě zde se mohli Slované opevnit a účinně bránit přechodu Dagobertova vojska, ovšem za předpokladu, že táhlo z jihu od Dunaje a ne ze západu do Čech. Svou logiku tato hypotéza má, jen těžko ji však potvrdíme.

A nakonec je tu ještě jedno místo, které na Wogastisburg aspiruje. Jedná se o Ptačí Vrch u Vranova nad Dyjí, archeologický průzkum tu ale zatím neproběhl. A tak se o tom, jak skutečně vypadalo osudové místo první historicky doložené bitvy českých dějin, můžeme jen domýšlet.