Světice s korunou: Na trůn nastoupila princezna Jadwiga jako zvolený král

Na polský trůn nastoupila princezna Jadwiga jako zvolený král, nikoli jako manželka panovníka! Poláci ji natolik uctívají, že byla papežem Janem Pavlem II. prohlášena za svatou
11.06.2022 - Jana Ládyová
Wikimedia Commons, CC0)

" data-thumb="/sites/default/files/styles/x_100/public/clankyold/obrazky/1/6/5/4/8/9/8/8/8/0/jadwiga_by_bacciarelli.jpg?itok=YW6K3mpZ" data-img="/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/6/5/4/8/9/8/8/8/0/jadwiga_by_bacciarelli.jpg?itok=ueYc91W7" data-full="/sites/default/files/styles/x1200/public/clankyold/obrazky/1/6/5/4/8/9/8/8/8/0/jadwiga_by_bacciarelli.jpg?itok=IaypX4E2">


Původně měla vládnout v Uhrách a Polsko měl připadnout její starší sestře Marii zasnoubené se Zikmundem Lucemburským. Polská šlechta tomu ale chtěla jinak. Vraťme se ale o pár desítek let zpátky…

Na samém počátku 14. století došlo k vymření královských rodů v Polsku a Uhrách. Po krátkém intermezzu posledních Přemyslovců se na uherský trůn dostává dynastie Anjouovců uplatňující nárok na základě příbuznosti s posledními Arpádovci. Nástupcem Karla Roberta, prvního uherského krále z rodu Anjou, se stal jeho syn Ludvík I. Veliký. Ten si ale činil nárok i na Polsko coby syn Alžběty Polské, sestry posledního Piastovce Kazimíra III. a manželky již zmíněného Karla Roberta. Bylo dohodnuto, že po Kazimírově smrti se Ludvík stane i polským králem, čímž došlo ke vzniku uhersko-polská personální unie.

Dvě dědičky

Král Ludvík nezplodil žádné syny, jen čtyři dcery, z nichž dvě zemřely v dětském věku. Dospělosti se dožily pouze Marie, narozená roku 1371 a o tři roky mladší Hedvika. Starší z dívek byla zasnoubena a posléze provdána za Zikmunda Lucemburského. Tento skvělý tah měl samozřejmě na svědomí Zikmundův otec, mistr sňatkové politiky Karel IV. Bylo dohodnuto, že Marie se Zikmundem budou vládnout v Polsku a Hedvice připadnou Uhry.

Popravdě, Karel IV. zkoušel svým dětem uherský trůn „zarezervovat“ už dříve. S Ludvíkem I. Velikým zasnoubil už v roce 1335 svou teprve tříletou dceru Markétu. Bylo dohodnuto, že Markéta půjde na vychování na uherský dvůr a že sňatek se uskuteční, až dovrší jedenáct let. Ke svatbě skutečně došlo někdy v letech 1346 až 1348. Markéta si ale uherského trůnu neužila, zemřela při morové epidemii v roce 1349. Opět se tedy Karel IV. přihlásil o necelých čtyřicet let později. Tentokrát proto nabídl svému bývalému zeti jako ženicha pro jeho dceru Marii z druhého manželství syna Zikmunda… 

Jenže silná polská šlechta byla zvyklá panovníkovi do všeho mluvit. A tak, aby Ludvík vůbec zajistil dceři následnické právo, musel si nobilitu předem naklonit osvobozením od daní. A Ludvíkovou smrtí všechny dohody vzaly zasvé… Polská šlechta odmítla Zikmunda s Marií a vybrala si jako novou polskou královnu Mariinu mladší sestru Hedviku, která v Polsku přijala jméno Jadwiga.

Výměna dědiček

Hedvika-Jadwiga, jež přišla na svět kolem roku 1374 v Budíně a vyrůstala ve Visegrádu, byla podobně jako její sestra Marie už od útlého věku zasnoubena s Vilémem Rakouským. Rodu Habsburků se tak už viděl na uherském trůně, jenže výměna mezi sestrami situaci zkomplikovala.

Hedvika-Jadwiga byla ve věku deseti let v Krakově korunována jako Hedwig Rex Poloniae, tedy Hedvika, polský král a nikoliv Regina Poloniae čili polská královna. Stalo se tak, aby se zdůraznilo její právo vládkyně. Na žádost šlechty zrušila zasnoubení s Vilémem a jako dvanáctiletá se provdala za šestatřicetiletého litevského knížete Jogaila (polsky Jagiełło).

Dynastie Jagellonců

V té době zůstávala Litva jako jedno z mála evropských království pohanská. Aby si mohl vzít Jadwigu, musel Jagiełło přijmout křesťanství. Nechal se pokřtít a přijal jméno Vladislav. Tak se vlastně dostali Jagellonci na polský trůn. A obě země – Litva a Polsko – se spojily v personální unii s názvem Polsko-litevský stát. Vznikla nová mocná říše, která se mohla měřit s řádem německých rytířů.

Jadwiga byla velice zbožná, vzdělaná a uměnímilovná žena. Ovládala šest jazyků, založila v Krakově univerzitu, která se dnes nazývá Jagellonská. Většinu svého krátkého života se věnovala podpoře chudých, jimž věnovala velkou část svého osobního majetku. 

Komplikace 

Více než deset let po svatbě stále zůstávala bezdětná, což podle kronik způsobilo konflikty mezi ní a jejím manželem. Otěhotnět se jí podařilo teprve koncem roku 1398. Na královský dvůr začaly chodit dary včetně stříbrné kolébky. První horoskopy byly příznivé. Předpovídaly narození syna v polovině září 1399. Už v červnu 1399 se však na Wawelu v Krakově narodila holčička, která dostala jméno Alžběta. Dobové zprávy uváděly, že se dítě narodilo příliš brzy. Radost byla veliká, ale předčasná. Novorozená holčička ve třech týdnech zemřela. A o čtyři dny později ji následovala i její matka královna Jadwiga – ve věku pouhých dvaceti pěti let!

TIP: Neúspěšné manželství: Proč nepustila Hedvika Vladislava Jagella do ložnice?

Jadwiga a její dcera byly pohřbeny ve Wawelské katedrále v Krakově. Hned po její smrti začali lidé považovat Jadwigu za svatou. Kolovat legendy o dobrých skutcích, kterými posmrtně lidem pomáhala. A nejspíš symbolizovala naději a víru i v kontextu zcela moderním. Poláci se totiž ještě za komunistického režimu domohli jejího blahoslavení. Svatořečena byla však až roku 1997 během krakovské návštěvy papeže Jana Pavla II.


Další články v sekci