Steidl nebo Hašek: Spisovatel prchal z Ruska domů pod falešnou identitou

Když v roce 1920 Jaroslav Hašek po tříletém pobytu na Sibiři zatoužil po návratu do Čech, podařilo se mu kontaktovat představitele radikálního křídla domácí sociální demokracie, mezi nimi i funkcionáře Antonína Zápotockého. Přesvědčil je, aby ho coby propagačního pracovníka delegovali na Kladensko, které se stalo jednou z bašt dělnického odporu během právě propuknuvší generální stávky.

V dopise pro anarchokomunistu Jaroslava Saláta-Petrlíka tehdy rudý agitátor, pro něhož v Rusku začalo být nebezpečno, napsal: „(...) Jestli pojedu do Čech, nepojedu se tam podívat, co dělají vymetené ulice v Praze nebo jestli ještě píšou noviny, že jsem se přimazal ke komunismu. Přijedu tam namazat záda celé slavné české vládě s takovou energií, jaké jsem přivykl v zápase naší páté armády.“

Trable s mnohoženstvím

Celá akce měla několik háčků, spojených s Haškovou minulostí. Během svého pobytu v Rusku, kdy příliš neuvažoval o návratu do vlasti, zapřel své manželství s Jarmilou Majerovou, s níž měl syna Richarda. Díky tomu se mohl oženit s Alexandrou Lvovou zvanou Šura, mladou zaměstnankyní tiskárny, v níž vznikaly stranické propagační materiály. Během pobytu v Československu by mu však druhá manželka, nevzdělaná vesničanka, byla jen přítěží. Protože však soudruzi z východu trvali na tom, aby se v jeho blízkosti pohyboval kontaktovatelný doprovod, Hašek se podvolil a do Československa ji vzal s sebou. 

Již v dětství si budoucí spisovatel vysloužil přezdívku „Hašek-šašek“ a v následujících letech se jeho charakteristickým rysem stalo šprýmařství a mystifikace všeho druhu. Večery rád trávil v pražských hospodách, kde popíjel se svými kumpány. Obvykle v nich byl vítaným hostem, neboť dokázal po dlouhé hodiny bavit všechny přítomné. Jak takovou veřejně známou postavu dostat z Ruska do Čech pokud možno nepozorovaně?

Z agenta navrátilcem

Řešením výše uvedených problémů se měla stát nová totožnost, díky které Hašek opustil ruské území pod jménem Josef Steidl. Vedle falešného pasu obdržel též příděl devíz – 1 500 německých marek mu mělo vystačit na přibližně tříměsíční pobyt. Vzhledem k jeho popularitě toto inkognito, jež nebylo podpořeno žádnou výraznější změnou vizáže, téměř okamžitě selhalo.

Již při naloďování v Petrohradu poznalo Haška několik Čechů, takže ve Štětíně už spisovateli nezbylo nic jiného než jít s pravdou (alespoň částečně) ven. Po příjezdu do Prahy neodolal a po cestě do hotelu si v ulici Národní nechal zastavit před kavárnou Union. Jakmile vešel dovnitř, přítomní ho ihned poznali a zvěsti o jeho návratu se začaly šířit po celé metropoli. Jepičí politická kariéra agenta Steidla byla v troskách, místo ní začala znovu vzkvétat kariéra Jaroslava Haška – spisovatele.

TIP: Bezohledný vzestup karlínských kluků: Jak se dostal Klement Gottwald do čela KSČ?

Zatímco v Praze v květnu roku 1921 probíhal ustavující sjezd Komunistické strany Československa, pracoval bývalý bolševický agitátor, na svém životním románu – čtyřdílných Osudech dobrého vojáka Švejka za světové války, jež ho měly proslavit doma i ve světě.