Srdce Benátek: Historie baziliky svatého Marka se začala psát v 11. století

Zdatní obchodníci, jakými byli Benátčané, čerpali z mezinárodních kontaktů nejen materiální bohatství, ale také duchovní podněty. Jeden příklad za všechny. V roce 828 ukradli benátští obchodníci v Alexandrii ostatky svatého Marka a z muslimy ovládaného města je propašovali v sudu s nasoleným vepřovým. Vsadili na to, že zásilku masa „nečistého zvířete“ nebudou celníci zevrubněji prohlížet. Pro ostatky poté zbudovali stejnojmenný kostel, a to už v letech 828 až 832. Protože byl však na konci 10. století vypálen, byla na tomto místě vystavěna v druhé polovině 11. století byzantská bazilika, která se dochovala až do dnešních dob.

Inspirace z celého světa

Impozantní bazilika svatého Marka je hlavním benátským chrámem. V této stavbě se odráží mezinárodní provázanost Benátek se středověkým světem jasněji než v kterékoli jiné budově ve městě. Jsou tu patrné inspirace z tak vzdálených míst, jako je byzantská Konstantinopol, vlámské Bruggy či egyptská Káhira. Architektonická podoba „kopíruje“ vzor kostela Svatých apoštolů v Konstantinopoli a i některé součásti výzdoby baziliky pocházejí přímo z Konstantinopole. Dostaly se do Benátek s účastníky čtvrté křížové výpravy. Ta měla sice za cíl ovládnutí Jeruzaléma, ale většina jejích účastníků se v roce 1204 spokojila s dobytím a vypleněním podstatně bližší byzantské metropole.

Roku 1798 si Napoleon čtyřspřeží od­vezl do Paříže, po jeho pádu se však vrátilo zpět do Benátek. (foto: Wikimedia Commons, Nino Barbieri, CC BY-SA 2.5)

Z kořisti křižáků pocházejí například čtyři měděné pozlacené sochy koní vytvořené na přelomu letopočtu. Každý kůň je odlit ze dvou kusů, jejichž spojení se nachází pod pásem na krku. Čtyřspřeží stálo původně na konstantinopolském hipodromu. Poté po staletí zdobilo vchod do baziliky svatého Marka jako symbol svobody a nezávislosti Benátek. Dnes jsou zde umístěny jejich bronzové kopie, originály najdete v muzeu.

Kamenná kořist

V kostele i okolo něj se nachází kolem pěti stovek sloupů – jde o starověké památky, které Benátčané do města dovezli z cest. Komplikovaný původ mají dva sloupy stojící na piazzetě svatého Marka před kanálem Grande. Jsou vytesány ze žuly pocházející z Blízkého východu, ale uzavírají je hlavice v byzantském stylu.

Žulové sloupy na piazzetě svatého Marka před kanálem Grande. (foto: Wikimedia Commons, Wolfgang Moroder, CC BY-SA 3.0)

Z prvního sloupu shlíží na město socha sv. Theodora, který byl patronem města před svatým Markem. Hlava sochy je starořecká, trup římský a krokodýl, znázorňující draka zabitého svatým Theodorem, je benátská práce. Na druhém sloupu stojí třítunová socha okřídleného benátského lva. Lva dovezli Benátčané z Orientu. Křídla mu přidělali až v Benátkách stejně jako Bibli položenou mezi předníma nohama šelmy.

Vyrabovaná pokladnice

Když Napoleon ovládl Itálii, nebral si v plenění jejích skvostů žádné servítky a způsobil i nenávratné škody. Část zlatých a stříbrných artefaktů z baziliky svatého Marka byla roztavena do 55 zlatých a stříbrných prutů. Nutno ovšem říci, že mnohé cenností pocházely z vyrabovaného Cařihradu – ať už šlo o byzantská či islámská díla...

Zbytek pokladu se dnes nachází v pokladnici přímo v bazilice – jde o cca 283 zlatých, stříbrných a jinak drahých předmětů často liturgického významu, ale také luxusních skleněných váz a orientálních mís. Poklad však ztenčil nejen Napoleon. Některé drahokamy a perly byly na počátku 19. století prodány, aby mohla být financována obnova kostela.

Zlato nejen na oltáři

Zlaté oltářní antependium ušlo zkáze jen díky tomu, že kostelník na dotaz Napoleonových vojáků jen opovržlivě mávl rukou a pravil, že je to „jenom sklo“. Musel být mimořádně otrlý a chladnokrevný: smaltování je ze zlata, dále se na obraze nachází 1 300 perel, 400 granátů, 300 safírů, 300 smaragdů, 90 ametystů, 75 růžových a rubínových spinelů, 50 rubínů, 4 topasy a 2 kameje!

Pala d’oro čili zlaté antependium umístěné před hlavním oltářem (foto: Wikimedia Commons, Sailko, CC BY 3.0)

První část díla byla vytvořena byzantskými zlatníky v 10. století, smalty zachycující výjevy z Nového zákona jsou benátská práce z 12. století. Jiné smalty byly dovezeny křižáky jako kořist z dobyté Konstantinopole. Další části antependia vznikly roku 1345, a to právě Kristus na trůně obklopený evangelisty, proroky, apoštoly a anděly.