Slavná bitva na Vítkově: Vítězství husitů a potupa křižáků
Obrovské křižácké vojsko se rozložilo kolem Prahy, a když ho 9. července posílily oddíly rakouského vévody Albrechta Habsburského, dosáhlo své největší síly. Přesto jich na úplné obležení pražských měst bylo málo, Žižka stále z Vítkova kontroloval východní oblast.
Klíčový Vítkov
Pomalu se blížil čas bitvy, která vstoupila do dějin a byla prezentována jako rozhodující vítězství, jež zabránilo Zikmundovi dobýt Prahu. Ve skutečnosti se zdá, že Zikmund město dobýt nechtěl, ač ho k tomu velitelé německých houfů v touze po kořisti silně tlačili. Pipo Spano, znamenitý válečník, který sloužil ve službách Zikmunda, si však velmi dobře uvědomoval, že nemají sílu na přímou zteč hradeb. Mohl sice ostřelovat město z děl umístěných na Pražském hradě, ale to by nepomohlo, protože z té strany bránila proniknutí do města řeka Vltava. Jen by si tím znepřátelil české a moravské pány, které měl z velké části na své straně. Ti by ničení Prahy nelibě nesli.
Proto zbývala jediná možnost – obléhání a vyhladovění. To znamenalo ovládnout včas, tedy ještě před sklizní, Vítkov. Rozhodující útok na Vítkov měl přijít nečekaně 14. července. Opět se ukázalo, jak Žižka skvěle zvolil terén, kde křižáky zradily jejich těžké zbroje, pod jejichž vahou koně do kopce sotva sípali. Unavení a ostřelovaní šípy tak dojeli k dřevěným hradbám, které se pokoušeli zdolat. Žižkova malá posádka by ovšem nedokázala odolávat dost dlouho, kdyby jim nepřišla pomoc z Prahy.
TIP: Obrana za vozovou hradbou: Mistrovská taktika Jana Žižky
Na vítkovských svazích a pod nimi zůstalo v onu neděli 14. července 1420 ležet asi 100 až 150 křižáckých rytířů. Ani Zikmund však tak úplně neprohrál. Pochopil sice, že Prahu nezíská, proto rozpustil křížovou výpravu, ale zůstal mu Vyšehrad i Pražský hrad, kde se nechal o dva týdny později korunovat českým králem a přijal zde hold 24 významných českých a moravských pánů. Jeho dlouhý boj o vládu nad královstvím tím však teprve započal.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií