Romulus a Remus: Co způsobilo vražednou nenávist mezi bratry?

Jak víme ze starých legend, římští bohové povětšinou nepatřili k nejctnostnějším. Pokud se božstvu zalíbil některý smrtelník (častěji smrtelnice), musel mu být po vůli, ať už toho bylo dosaženo lstí nebo hrubým násilím. Proto není divu, že po světě pak běhalo mnoho božských levobočků. Jací byli nejslavnější z nich – bájní zakladatelé Říma Romulus a Remus? 

Znásilněna Martem

Maminka slavných dvojčat, Rhea Silvia, byla dcerou krále Numitora, vládce starověkého městského státu Alba Longa. Její rodinu postihla neradostná, ale nepříliš vzácná tragédie, když jejího otce svrhl z trůnu strýc Amulius. Ten staršího bratra sice nechal naživu, zato však před smrtí neušetřil jeho syny.

Jedinou Numitorovu dceru pak strýc donutil, aby se stala vestálkou – panenskou služebnicí v chrámu bohyně Vesty. Tak měl jistotu, že ani ona nebude mít děti, které by si dělaly nároky na královský dvůr. Nepočítal ale s náruživým božstvem…

Jeden z nejvýznamnějších obyvatelů římského panteonu, bůh války Mars, krásnou Rheu svedl nebo rovnou znásilnil, když usnula v posvátném háji. Přirozeně tento akt nezůstal bez následku – konkrétně dvou následků. 

Adoptivní matka vlčice

Když nešťastná vestálka porodila dvojčata, stihl ji nejkrutější trest! Ona sama prý byla zaživa pohřbena. Její novorozené chlapce král Amulius ve strachu svěřil dvěma svým sluhům, aby je utopili. Sloužící se k tak krutému činu neměli: „Jak jsou krásní,“ plakali cestou k Tibeře: „… a jak se mají k světu!“ 

Jenže co naplat! Museli obětovat buď ty krásné chlapečky, nebo vlastní život. Poslali tedy malinké bratry v ošatce po rozvodněném toku a se smutkem v srdci se vrátili domů. Jenže říční bůh se nad novorozenci smiloval. Ošatka se nejprve chvíli houpala na vlnách, které je donesly až do bahna u lesnatého břehu pahorku Palatinu. Pak vody opadly a bratři byli na suchu. 

Voda už jim tedy ublížit nemohla, zabít je ale mohl hlad. Příroda však způsobila doslova zázrak. Z jeskyně Lupercal poblíž posvátného stromu ficus Ruminalis, který je zasvěcen bohyni ochraňující kojící matky a kojence, přiběhla vlčice, která se k chlapcům lísala a něžně je olizovala a nakonec jim s mateřskou péčí dala pít své mléko. Středověkou bronzovou sochu této bájné náhradní matky římských zakladatelů můžeme dodnes obdivovat v Kapitolských muzeích. 

Pravda

Romulus a Remus díky její péči přežili a zesílili. Po čase je poblíž vlčího doupěte našel chudý pastýř Faustulus. Ten vlčici odehnal a děti odnesl do své chatrče, kde je spolu s manželkou vychoval. Dvojčata vyrostla, zesílila, byli z nich bystří a odvážní mladí muži, kteří se vždycky zastávali slabších proti silnějším a s láskou se starali o stáda svého adoptivního otce. Dobře znali zákony, takže často působili jako soudci v místních rozepřích pastýřů a rolníků. Nejspíš by ve skromných poměrech i zestárli, jenže pak se dozvěděli pravdu…

Jednou při Panově slavnosti byl Remus zajat a křivě obviněn z toho, že způsobil škody na stádech bývalého krále Numitora, tedy svého dědečka. Faustulus pak Romulovi raději svěřil tajemství jejich původu. Romulus proto spolu se svými druhy vtrhl do královského vězení a bratra osvobodil. Svrhl Amulia a zemi vrátil dědovi. Jenže to už jeho i Rema přímo magicky přitahovala moc! 

Osudný spor

Bratři se rozhodli, že založí vlastní nové město, ve kterém budou vládnout. Spolu s přáteli odešli na Palatinský pahorek, kde je kdysi vyplavily vody Tiberu, že právě tady bude jejich nový domov. Ale pak vznikl osudný svár. Po kterém ze zakladatelů se budoucí říše bude jmenovat? Dohoda se zdála nedosažitelná. Proto se chlapci dohodli, že dají na ptakověštbu. Romulus čekal na Palatiu, Remus pak na Aventínském vrchu. Právě Remus uviděl šest supů jako první. Jenže za malou chvilku kolem Romula letělo supů dvanáct! Romulus se rozhodl, že vítězem této věštby je on. 

TIP: Limes Romanus: Seznamte se s hlavním obranným systémem starověku

Podle pradávných etruských zvyků na Palatiu vyhloubil posvátným pluhem několikrát přerušenou hlubokou brázdu. Ta symbolizovala budoucí příkop pro obranu, vyoraná hlína pak představovala hradby a přerušení budoucí brány. Remus se mu posmíval, a pak brázdu dokonce přeskočil. Takovou potupu ale Romulus nesnesl. Bratra zabil se slovy: „Tak ať v budoucnu zhyne každý, kdo přeskočí mé hradby!“ Romulus zůstal jako jediný vládce města. To podle něj dodnes nese jméno Roma - Řím.

Jak umírá král? 

Legendy se shodují v tom, že Romulus byl panovníkem moudrým. To on položil základ budoucí velikosti a slávy Říma. Takový mocný panovník by snad ani nesměl zemřít stářím, natož být poražen v nějaké bitvě silnějším soupeřem. Jednou na jaře, když pořádal přehlídku svého vojska, strhla se znenadání obrovská bouře. V nastalém zmatku se na zem snesl bůh války Mars na svém ohnivém voze a odvezl svého syna Romula do nebes…