Rekordmanka Marie Curie-Sklodowská: Nobelovu cenu získala hned dvakrát

V roce 1901 byly uděleny první Nobelovy ceny, a tradice od té doby každoročně pokračuje. Za celou historii existence tohoto nejprestižnějšího udělovaného ocenění se stalo jen čtyřikrát, že by se našel laureát oceněný dvakrát. Vůbec prvním člověkem, patřícím mezi tyto dvojnásobně oceněné, byla Marie Curie-Sklodowská.

Vědecká superstar

Maria Salomea Skłodowska se narodila do rodiny polských učitelů, pocházejících z katolické nižší šlechty. Jejich zařazení do společenské vrstvy však zdaleka nemělo na jejich dceru takový vliv, jako spíš jejich zájem o fyziku. V roce 1891 úspěšně skládá přijímací zkoušky z fyziky a chemie na pařížské Sorbonně, která si v té době drží pověst té nejprogresivnější vzdělávací instituce nejen v Evropě, ale prakticky i na světě. Přesto se ještě nikdy nestalo, že by na daný obor byla přijata žena. Rodiče mají ovšem obtíže podporovat dceru na studiích, a tak se musí starat sama. Přes den studuje, a po večerech doučuje méně zdatné spolužáky. A když po třech letech získá svůj první licenciát, najde si práci jako laborantka v průmyslovém závodě. Snad jako by měla volného času nazbyt – přibere si ještě studia matematiky. 

Úkol, který nemá řešení

Těžko říct, jak při tom všem shonu našla čas na osobní život. Jenže když potká Pierra Curieho, zajiskří to. S mladým fyzikem jí pojí hlavně společné zájmy o vědu, a dohromady vytváří dokonalý badatelský pár. Pohotová a pronikavě inteligentní Marie díky němu získá i přístup do univerzitních laboratoří Henriho Bequerela, který si v roce 1903 odnesl Nobelovu cenu za objev radioaktivity. Je tu ale spíše nechtěným hostem, a tak je pověřena značně neatraktivním výzkumem. Obecně se totiž ví, že uranová ruda z různých evropských lokalit má odlišnou hladinu radioaktivity. Ale proč tomu tak je?  Odpověď má nalézt právě ona.

Čtyři roky zdlouhavé práce vedly nejprve k objevu polonia, jež pojmenovala po své domovské vlasti, a posléze mnohem radioaktivnějšího radia. A tento objev byl už jen posledním krokem k objevu rozpadu atomových jader a samotných příčin radioaktivity. V laboratořích Henriho Bequerela je boží dopuštění: žákyně totiž překonala učitele. Curie-Sklodowská dostává doktorát z fyziky, a následně i svou první Nobelovu cenu za fyziku, za zkoumání radiačních jevů. Obojí jako první žena v historii. 

Nobelovka přichází

O ocenění se dělí s manželem, kterému hned univerzita přislíbí zajištění vlastní laboratoře. Vést ji má Marie. Jenže tím šťastné dny končí. Pierre v roce 1906 při nehodě umírá, a univerzita se rázem k mladé vědkyni nezná. Může vůbec žena vést prestižní laboratoř a zajišťovat výzkum? Nebyl objev oceněný Nobelovou cenou spíše zásluhou zesnulého Pierra? Akademická instituce nakonec naštěstí dojde k poznání, že si Marie vlastní laboratoř zaslouží. Co to znamená? Že se stává vůbec první profesorkou Sorbonny, a první oficiální akademickou pracovnicí Evropy. V roce 1911 totiž dokáže izolovat čisté radium, za což je vzápětí oceněna druhou Nobelovou cenou. Tentokrát za chemii. Curie-Sklodowská prostě přepisuje historii toho, co je možné. Francouzská vláda teď ocení její přístup i praktičtěji, než medailí a honosnými tituly.

TIP: První fyzička světa: Laura Bassi pronikla mezi vědeckou elitu už v 18. století!

Vyčlení pro ni peníze pro založení „vlastního“ Institut du radium, výzkumného ústavu pro radium. Toho si cení nejvíc, protože tady se může objevný vědecký poznatek přeměnit v něco skutečně prospěšného lidem. Třeba ve snahu léčit cíleným ozařováním rakovinné nádory. Historici navíc dodávají, že se tento ústav se stal „líhní nositelů Nobelových cen“.

Marie Curie-Sklodowská by to možná „dotáhla“ i ke třetí Nobelově ceně, tentokrát za lékařství. To proto, že se stala průkopnicí v léčbě rakoviny, a svou aktivitou přispěla k založení desítek medicínských institucí po celém světě. Díky ní se také rentgen stal běžnou součástí chirurgických ordinací. Jenže neustálá práce s radioaktivním materiálem, bez jakýchkoliv ochranných pomůcek, si nakonec vybrala svou daň na jejím zdraví. V roce 1934 umírá na leukemii. Posledního prvenství se dočkala zesnulá vědkyně v roce 1995.