Rabi Jehuda Löw: V čem se podobal Janu Ámosi Komenskému?

Rabi Löw byl mužem několika profesí. Především však byl „maharalem,“ tedy učitelem. Jeho učebnice se většinou nezachovaly – shořely při požáru pražského ghetta roku 1689, pouze víme, že pod jeho dohledem byla sestavena hebrejská gramatika pro děti a ještě jiné texty. 

Obdoba Komenského

V mnohém se podobal svému současníkovi, Janu Ámosi Komenskému. Když rabi Löw zemřel, bylo Komenskému 17 let. Dá se tedy přepokládat, že budoucí „učitel národů“ rabína znal. Osobně nejspíše ne, ale jistě o něm slyšel. „Rabbiho věhlas tehdy už daleko přesáhl hranice ghetta,“ píše historik Tomáš Pěkný ve své Historii Židů v Čechách a na Moravě. Jeho vliv přetrvával i na Moravě. Biskup jednoty bratrské Komenský se navíc údajně zajímal o osud Židů, studoval jejich dějiny a na Moravě prý okusil „uklidňující atmosféru synagog“. Je tedy pravděpodobné, že Löwovy názory mu nebyly neznámy.

Rabínovy pedagogické názory se náramně podobaly názorům Komenského. Učitel má podle nich při výkladu postupovat od známého k neznámému, od jednoduššího k složitějšímu. Vyučování má být názorné, je třeba užívat příkladů, ale i pohádek, příběhů spojených s tím, co děti už znají. Děti nemají učební látku memorovat, musejí pochopit její obsah a souvislosti. Látka má být roztříděna a předkládána podle věku dítěte. Ve třídě nemá převládat strach, ale atmosféry hry.

TIP: Škola hrou: Jak si představoval Komenský moderní vzdělávání?

Oba zdůrazňovali důležitost otázek, rabi je nazýval „přestupními stanicemi k poznání“, a také potřebu odměny. Všeobecná shoda mezi nimi ale nepanovala, rabi Löw byl zásadně proti soutěživosti (na rozdíl od Komenského). „Soutěživost svádí k pokušení radovat se z toho, že jsi lepší!“ Studovat se podle něj má „z lásky k moudrosti“.